V létě jsem slavnostně zarazil stálou palbu Azi - Rifa - Dlacin. Stav se neustále lepšil, jak pocitově, tak v rozborech u Dr. Klubala. Vše šlo do normálu, i Ureoplazma vymizela i v IgG. CPN jen mírně v IgG se snižující se tendencí. Začal jsem na starý kolena opravdicky zase sportovat, opatřil si neslušně drahé kolo, se synkem jsem jel do Itlálie na cyklistický zájezd , předjížděl jsem i výrazně mladší kusy a měl jsem z toho všeho velkou radost. Akorát jsem nyní sám, neb mne žana zapudila - u rozvodu uvedla, že nesouhlasí se způsobem mojí léčby - 4 roky CAPy v různých oměnách (nejdříve  Azi - doxy - entizol + fůra doplňků, pak azi - mino - entizol, pak jsem se na to na radu moudrých titulovaných chytráků z Homolky (urologie) na půl roku vykašlal a bylo to zpět). Takže žiji sám, smutně. Napadá li-někoho něco o pocitu křivdy - tak souhlasně hýkám HEJ! Více jak rok jsem pak od Klubala jel Azi - Rifa - Dalacin - bez entizolu. Ten jsem nasadil až na samém konci ze zbytků týdenní palbu 3x denně 300. Trochu jsem z toho byl pipi -:) - pak ale bylo mnohem lépe. Tak v září se stav nějak začal horšit. Hlavně klouby se ozvaly dost zle, trochu se zhoršovala vyčerpanost a únava (už jsem moc nesportoval).  Jel jsem asi 1/4 roku přerušovačku, (Azi - Rifa - Dalacin), vždy se to srovnalo. Pak jsem zrušil i tu.   Zašel  tedy ke Klubalovi, byly rozbory - a vše se viditelně nějak trendově obrátilo. Bouhužel se objevila pozitivita u CPN i v IgA a IgG -:(.  Klubal mi dal Azitromycin. Nějak se mi do něj nechtělo.  Před asi měsícem jsem si řekl - (po přečtení příspěvku od Alegenyho), že to pokropím - tou obří "prasárnou" - MMS. Beru to měsíc přepečlivě a docela střední až vyšší dávky á 2 hodiny (mám i cestovní "set") a bohužel se žádná zásadní úleva nekoná. Dost možná je to reakce na tuto léčbu. Především klouby mne bolí jako čert (a to mám jet na hory hergotfagot!). Vydržím to do vánoc, pak asi slezu z křížku a pokorně nasadím ATB a potom (kdy potom?!) alespoň rok pojedu co měsíc přerušovačku. Není dobrý s tím seknout úplně hned, nojo když já už po ale tom toužil... Ale zase mi není ani zdaleka tak mizerně, jako když jsem začínal před 4 roky...Takže věřím, že zase vyhraju. Zvláštní pocit mám, že v tom hraje roli také ta sportovní zátěž. Když jsem v zátěži, venku na slunci, šťastný bříškatý sportovec v elestickém dresu (hi hi) - probíhá to mnohem lépe. Jak jsem zmírnil (ne odložil) pohybové aktivity a zrušil ATB - se to ňáko vrbí....Že bych ta ATB měl forever? (Až do penálu -:))

PS: pár lidí mi psalo co  jak a o radu - nějak jsem neměl odvahu se být v prsa a někoho poučovat. Neb výsledek nejdříve byl a nyní se trochu vytrácí. Tak jsem radši zatloukal a neodpovídal - tak sorry.

K.

Jen tak mimo, zaznamenali jste v TV, že náš přední sjezdař Ondřej Bank je nyní dosti v troubě vlivem "nevysvětlitelného zánětu"? Všiml jsem si, že ho ošetřuje Dr. Hospodár, což je vynikající - ortoped z kliniky Malvazinky. Nikoliv imunolog.  Jsem opravdu děsně zvěav, na co se přijde....

Nevím jestli mám vůbec sílu ještě něco psát...Ale myslím si, že moje sdělení bude snad přínosné pro někoho, kdo má také trable (jestli to vůbec lze takhle nazvat).  Na přelomu roku 2008-9 jsem vlivem závratného pádu zpět do problémů (viz moje spisy dříve) nastoupil znovu na léčbu za pomoci Dr. Sedláčka. Schéma bylo Azi 3x250/týden, Mino 2x50 (100) a Entizol. Po poměrně dobrém počátečním záběru se stav ke konci 2009 ustálil a zlepšení pak bylo málo patrné. Po celý rok 2009 - jaro 2010 mi Dr. Sedláček dělal odběry. Ukazatele na začátku byly značně špatné (nemám kopie) Chl. Pneu IgG +++, IgA++, IgM +-, Ureoplazmata pozit. , podrážděné střevo, nález v moči, mírně zhoršené jaterní testy. Postupně při každém odběru (cca á 2 měsíce) se výsledky lepšily. Vlastní stav ale tak střídavě oblačno. Pořád při tom jsem schopen chodit do práce, ještě loni jakž takž žít plodným životem i s občasným - turistickým - sportem. Ke konci roku se to ale začalo nějak hatit. Nastoupily silné bolesti svalů a kloubů, především v bederní oblasti. Objevilo se mi po CT vyšetření sklerotické ložisko cca 4 cm na pánevní kosti...Pro jistou jsem si ještě v prosinci 09 pobil koleno. Startérem problémů je vždy naprosto jakékoliv podráždění  prostaty. Pak se mi po celém těle rozlije úplně destruktivní ochromující bolest a slabost. Úplně jako by mne to zmrazilo, začnu se pohybovat zpomaleně,  nemám vůli vůbec nic začít nebo dokončit, dostavuje se jakýsi stav netolerance až zuřivosti. Klouby bolí tak, že nelze vyjít do schodů…Ale již to bylo i lepší až velmi lepší. Protože se ale stav na jaře nějak zhatil, k Dr. Sedláčkovi jsem přestal chodit neb pan doktor odlendil do spojené Germánie, návštěva u Dr. Klubala až v červnu, jsa v docela zoufalém stavu vylepšeném ještě kripl kolenem a – to především - až agresivním nepřátelstvím mé manželky k mé léčbě a ke mně vůbec (k tomu se ještě dostanu, to je opravdu pikant majstrštych), usoudil jsem, že je třeba přiostřit šavle a nechal jsem si přidat – Rifampicin (Arficin). To je ATB, které jsem nikdy nebral, ty vodporní mikrobi snad na to u mne nemají rezistenci. I začaly se díti věci veliké. Stav se drasticky zhoršil. Stav až spavé únavy se vrátil, stav kloubů se posunul na hranici paralýzy, bojová morálka -100%. Tuto zostřenou léčbu jsem jel nepřetržitě 2x300 celý květen (+WP!). Reakce jednoznačně připisuji herxům, vyplavení toxinů do organizmu muselo být masivní. Postupně se to lepšilo, ke konci května už se dalo žít. V tomto „odpojeném“ módu jsem absolvoval několik rodinných oslav, kde jsem byl jak ve snu ucucávaje 2 piva celý den. Sranda se mnou jako vo pohřbu morčete…Pak jsem 2.6. odkráčel na operaci kolene, tak jsem jel jen WP bez rifa. Lékaři na klinice vidíce moje bedny léků řekli, že jsem hrdina.. (já přidávám smutný). Zajímavé je, že o problematice chalmydií a ureoplzmat i o Dr. Kubalovi dost věděli a sdělili mi, že mám teda opravdu velkej problém a že to není  žádná lehká věc a že jsou zvědavi, jak dopadnu (já taky). Rifa jsem vysadil asi tak na týden a hned se ulevilo!

21.6. jsem konečně došel na řadu u Dr. Klubala. I přes to, co jsem o něm slyšel musím s – velkým uznáním – říci, že mne šířkou pohledu atd. překvapil. Probrali jsme všechno od A do Z, popsal jsem mu vše až od pátého kolene příbuzných a také můj drtivý problém domácí. I na to reagoval docela zajímavě a já mu za to děkuji. Když si prošel celý postup léčení defakto od 2007, udělal rázný zásah a pozměnil celé schéma léčby. Do té doby jsem jel Minocyclin 2 x 50 (100), Azi 3x týdně 250, Entizol (na jaře jen 2 x 7 dní), ACC 2 x 600/den. A nyní jedu: 2 x 300 ARFICIN, 2 x 300 Dalacin, 3 x týdně 250 Azi, 2 x 600 ACC. (+ doplňky)

zajímavý postřeh je, že jsem se cíleně nameldoval na odběry, abychom měli 21.6. co probírat. Výsledky jsou nesmírně zajímavé: všechno včetně jaterek prakticky Ok nebo neg. Mírně podrážděné střevo (dlouhodobě). Vše OK, jedině Chl. Pneu. IgG  IF 1 : 16 +. Ureaplasma i Mycoplasma v moči neg.

Dá se říci že nasazením rifampicinu došlo k drastickému zlepšení vozků. Škoda, že to až úplně nekorespondovalo s fyzickým stavem. Ale změnou schématu léčby se stav ani zátěž nijak nezhoršily, naopak jako by svítalo mezi mračny. A to i přes drastický pres, který zažívám doma. Moje manželka se již od prvního dne postavila k mé léčbě značně negativně. Tak jak studuje různé blemcy „Léčení bez léků“, „Harmonizace čaker“…a já se naopak v bláhové naději krmím léky, se stav domácího dusna stále zhoršoval a zhoršuje. Otloukáno je mi o hlavu „psychosomatické léčení“ a psychika a jiná ika… Když jsem šustil po ránu se svou krabicí dobrot došlo až k agresivnímu „ jen si dej ty svoje prášky.. -  tak sem si je opravdu dal. Nikdo si nepředstaví ani ve snu při všech ústrcích, jak mne to drtí, beru to jako sobeckou zradu, Alespoň víme, kdo je kdo. Rodina byla pro mne vždycky moje nej, z této strany to bolí, moc.  To je tedy skutečná psychosomatická pomoc..Musel jsem již podruhé požádat o antidepresiva, protože jsem z toho dlouhodobě zoufalý, uzavřel jsem se do sebe, moc nemluvím, hlavně doma, jako bych měl na hrudi žulový kámen, nedostanu ze sebe  slovo. Strašně mně to mrzí. Aby nebylo toho dost, zažádala o rozvod a poštvala na mne právníka. Kvůli chlamydiím…Nepochybuji, že bude zase špiónovat tyto stránky, což dělá již od začátku ale doma o tom ani nehlesne. Nikomu nepřeji nic takového, to je jako druhá nemoc…

Nicméně, já myslím, že teď směřuji k lepším zítřkům, že se to posunuje k lepšímu. Po operaci jsem měl dost velký problém s bolestmi celého urotraktu, museli mne tam cévkovat (sem jim to říkal, že se to stane), protože to nefungovalo. Odešel jsem s dost palčivými bolestmi močáku a prostaty. Teď to postupně mizí. Uvidíme. Ale klouby kloubíčky - dobrý! Únavové stavy opadly, vyčistila se mi pleť.  No už stačí vyčistit stav duše a hurá!

K.

I rozhodl jsem se po delší (dosti delší) odmlce poreferovat.  Jak z mého blogu vidno, spustil jsem WP po asi 6-7 letech obtíží na jaře 2007, vydržel jsem to jara 2008. Pak jsem se nechal přesvědčit pány dr. z urologie na Homolce, že to nemusím již brát. Nicméně po nadějném vzchopení se křivka jaksi obrátila a po Vánocích 2008 jsem již kolaboval i na procházce. I vyhledal jsem ordinaci Dr. Klubala a dospěl až k Dr. Sedláčkovi a znovu spustil WP. atd. atd – nechci s tím zdržovat, koho to zajímá nechť si to pročte celé.
Začali jsme 3x500 mg Sumamed týdně + 2 x denně 100 mg Minocyclin + potom Entizol – pulzy. Pak jsme „seřadili o rychlost“ na 3 x 250 mg Suma/týden. Tak cca 05/2009 se stav začal (maličko ale přece) zlepšovat. Pak v létě maličko zhoršovat. Především kol močáku a prostaty se to nějak nechtělo lepšit. Skončil jsem na urologii na Karláku, kde mi vzali krev, moč a prost. sekret. Chl nenašli (PCR- to nebylo poprvé!) – našli však – streptokoka? I nasadili mi Ofloxacin – zkonzultoval jsem se Sedláčkem – vysadil jsem při tom Mino.  Myslím si, že to asi neuhodili hlavíček na hřebičku, no ale dobře…Pak jsem od nějakého podobného „močomaroda“ pochytil, že poměrně dobře zabírá Gyrablock. I zařadil jsem ho k WP a děly se věci mnohé. Bylo mi dost slabo a všeobecně blbě. Vydržel jsem to hrdinně asi 3 týdny. Asi bych to pasoval na čistokrevný herx. No dále jsem jel WP, vždy po pulzu to bylo ještě tak 14 dní mizerné, pak jako bych najednou vyskočil o schůdek výše!   Postupně se to ale celkově řekl bych – zlepšovalo. Postupně jsem se zbavil drastické slabosti, co občas přetrvává je bolestivost svalů a kloubů, nicméně je to tak 1/2 původních problémů. S tím močákem – to moc až tak nespěje k lepšímu, nějaká úleva ale je…Vždy při návštěvě (á 1 – 1 1/2 měsíce) u Dr. Sedláčka mi provedl testy (jaterní, chl, myko, ureoplazmata,…). Přetrvávaly drobné výskyty infekce v moči, drobně hraniční jaterní testy, ukazatel (teď nevím jaký?) zánětu v organizmu a pozitivita na CPN v IgG a IgA. V průběhu cca 3 – 4 měsíců se postupně všechny hodnoty posunovaly do nižších hodnot. Protilátky na ureoplazmata prakticky vymizela a mykoplazmata také. A zdá se, že moje zchátralé tělo se postupně posunuje do vyšších hodnot. Není to žádné vítězství, vyléčení,…Občas musím nasadit analgetika, protože mne z neznámých důvodů chytnou palčivé bolesti kloubů, fybriomyalgické bolesti svalů a všeho. V jednu dobu hrozné bolesti kol bederní páteře, v tříslech,.. – skončil jsem až na CT, pak na scintigrafii kostí -  zjistili jakési „zesvětlení“ na snímcích z RTG a CT na pánevní kosti velikosti asi 5 x 4 cm…. Obvodní Dr mi řekla, že z toho nemusím hned šílet, že si myslí, že je to nějaký vliv dlouhodobého braní ATB (?)  Po scintigrafii se nic nenašlo, zplaťp…už takhle toho mám až až.
Nicméně, nicméně – je líp! Přes všechny ústrky některých doktorů (viz blog – psychiatrizace na Homolce), nepřízeň doma (nikdo si nedovede představit, jak mi to strašně škodí a mrzí mne to) jsem názoru, že celé to martirium má význam. Začal jsem tak trochu posportovávat.

Nějak to i jde. Trochu jsem se zklidnil (taky ale beru Zoloft – antidepka). V práci ani doma se moc nedaří, nicméně stíhám pracovat.
Při „první vlně“ WP v r. 2007 a jaru 2008 jsem se cítil již úplně udolaný. S odstupem času jsem názoru, že jsem to asi trochu přepaloval. Bral jsem 3 x týdně Suma 500, Mino 2 x denně 100, Entizol a kdeco. Dnes jedu  3 x 250 Suma a denně 150 mg Mino, Entizol co 1 – 2 měsíce (teď zrovna pauza na radu Dr. Sedláčka). A nějak to jakž-takž zvládám. Řekl bych závěrem, že čas pracuje pro mne - pro nás.

Jo ještě PS - ty otoky očí, to brnění, pytlíky pod očima, pocit jako by mi někdo vrážel trubku do očních důlků kolem oka - prakticky pryč.

Chronický zánět prostaty, kloubní obtíže, otoky očí, únavový syndrom. Wheldon od 02/2007 a nyní zase od 12/2008. Mino 2x denně 100, Sumamed 3x týdně 250, ACC 2x600, D3, pyruvát + doplňky asi 4x týdně

Pro neustávající problémy s prostatou (chronický zánět) mne od Klubalů (Dr. Sedláček) poslal na urologii (na různé jsem docházel leckam léta). Tam si nechali povědět, co mi schází (přebývá) a udělali mi rutinní vyšetření. Dále mi odebrali prostatický sekret, neočekával jsme žádná velká zjištění, když jedu WP. Nicméně nezjistili ani chlamydie (nevím ale jak ani co mi vlastně stanovovali), ani nic jiného. Nicméně mi zjistili enterokoky...? v tom sekretu.  Celá návštěva trvala tak 5 minut, šup šup, vydali mi Ofloxacin a poslali mne domů. Já si ale nejsem jist, zda pochopili, že beru WP (přesně jsem jim říkal, co a kolik). Mám jisté zábrany přidat k WP Ofloxacin, také to budu ještě radši konzultovat s Dr. Sedláčkem. Nicméně, setkal se někdo s takovým postupem, nejde "o život"?

Lerak

Chlamydie, Mykoplazmata a Ureoplazmata - souvislost s uvedenými mikroby a Bechtěrevem (degenerativní onemocnění páteře, zvápnění, nehybnost..) - je o tom více informací?

Prošel jsem spousty serverů a článků o revmatických chorobách, revamtoidní artritidě a nenašel jsem (zatím) jednoznačné vyjádření o púvodci choroby a už vůbec ne o CPN. Všeobecně mám pocit, že celá revmatologie jako obor "nezná původce" (většinou). Proč po tom pátrám - mám lehké "šimrání", že se k tomuto stavu pozvolna posunuji. Přes všechna zlepšení se stav kloubů a páteře nějak zvrtl ke stavu počínající - paralýzy! Ranní stav kloubní ztuhlosti je až demoralizující, bolesti všech velkých kloubů kolem malé pánve jsou děsné. Přes den funguji již jen na Ibuprofen, při větší zátěži "okořeněný" Tramalem. Ten mi zlepší i náladu. Přestane fybriomyalgická bolest, jsem skotačivý, veselý, velmi aktivní... vedu již přes 10 let zahraniční zastoupení firmy a dost mne to decimuje (decimovalo - teď už to jde dobře). Mám tu práci i lidi rád, baví mne tvořit něco co je vidět, co funguje... Ale bez analgetik jsem troska na vyhození. Tak si říkám, že si vydělávám na důchod (asi invalidní) dokud to půjde, ale dokdy to půjde? Dávám si (nejsem bolševik) - maximálně dva roky (jako Kodet v Pelíškách). Polykat a le stále Tramal - skončím jako ti sportovci,co to s nimi fláklo na hřišti - srdce kaput (po Tramalu - oni ho ale jedli jako Lentilky furt).

Nazdar nazdar, jdu si zobnout Mino.

and what are you saying?

Lerak - dříve Karel

Nechci to zakřiknout,

ale ono to snad zabírá! Již jsem nevěřil (a maličko stále nevěřím, že to u mne ještě zabere po těch letech a xxx krát ATB krátkodobě). Od 12.08. jsem se znovu – a nerad vrátil po dohodě s Dr. Sedláčkem k léčbě. Začali jsme 3 x 500 Sumamed týdně + 2 x denně Minocyclin á 100 mg. K tomu já ACC + doplňky, ale ty tak 3 x až 4 x týdně. Před tím mi začalo být postupně hrozněji a hrozněji, tupá bolest v prostatě 24 hodin denně, jakou jsem ještě nepoznal (a to tím trpím 10 let!), hrozné bolesti kloubů kolem malé pánve. Třeba jsem vyšel ze sklepa (cca 12 schodů docela vysoko), udělalo se mi mdlo a musel jsem se držet madla abych vůbec vylezl. Strašné návaly slabosti, více než kdy před tím. Strašné pocení. Vše umocňovaly asi krát 50 „sexuální výkony = prokrvení prostaty, věčné zásobárny mé nemoci“. Po celkem epizodní viróze v začátku února jsem se nemohl sebrat. A to furt chodím do práce, i když mi pak „spadly jističe“ a musel jsem na 14 dní vysadit (= dělal jsem doma, známe to!). Přestal jsem s fyzickými aktivitami, tak jsem spíš polehával doma, přestal jsem i s „jinými“ aktivitami, z čehož zákonitě narostlo dusno domácí. Zaléval mne absolutní příval nechuti, nezájmu o cokoliv – člověk prostě nemůže, protože je mu ze všeho blbě. Zapomínám- kdeco! Jsa takhle zoufal jsem nakráčel k OL, která je docela v obraze, ne jako ti dubi co ve své neznalosti reagují arogantně nafoukle „že to neexistuje“ atd. – vždyť to znáte.  OL mne napsala antidepresivum Zoloft, ježto jsem byl již opravdu s nervama na huntě. K tomu j potřeba říci, že moje práce není úplně jednoduchá, společnost sezobli noví vlastníci, kteří mne mírně prudí – to je ale skoro všude, ukažte mi bezkonfliktní zaměstnání. Tak jsem – bohužel – obdržel  potápěcí „podporu“ doma, to mně moc trápí, víc než vše ostatní… No ale kdo by se divil, je se mnou houby, teď nikam moc nechodím, žiju (žil!) jsem tak doma při gauči a PC. Nálada – 100% prostě ne každý je matka Tereza… Jo a holt teda „jím ty prášky“, což je prý produktem automedikace (no ale mně je napsal Sedláček od Klubala – na to se ale nikdo neptá), což se mi „nebude dál tolerovat“ -?!  No ale já jsem člověk racionální, nevěřící na „aury“ a „čakry“ (pozri www.sisyfos.cz!). Proto jsem se rozhodl bojovat svůj patrně poslední boj o zdraví a vydržet to min. rok (zase) a pak se uvidí – stalo se něco – hurá, pokračuju až do „konce?“ – až to bude k alespoň normálnímu jakž-takž životu. Nebo nefunguje, zkusím operaci atd. a dál se uvidí. Takže jsem pečlivě trpěl, četl a uvažoval, posháněl si pyruvát a D3 + calcium. Napral jsem tam ještě tedy kapsli D

+Ca 3 x denně mimo ATB a hodinu před Sumamedem 6 g pyruvátu (8 kapslí!). Mezitím jsem měl 1 puls Etizolem na konci března (reakce neobvykle děsná), pak mi Dr. Sedláček napsal něco jiného (já hlup zapomněl co to bylo). Jelikož po pulzech to pak bylo lepší,, „prásknul jsem tam 3–tí pulz asi před 14 dny. Mezitím mi Dr. Sedláček dělal odběry, hodnoty se všeobecně snižují. Mykoplazmata neg, ve všech ukazatelích, taky ureoplazmata ubyla (?!). Teď jsem byl na odběrech před cca 14 dny, ještě jsem to nebyl prodiskutovat. Nicméně tedy únavový syndrom je tak z 60 – 80% pryč, klouby po pulzech významný posun tak o 50% (sem byl cca 4x na bruslích – pro mne neskutečná nirvána). Bohužel prostata posun k lepšímu tak „o trochu“, alespoň mne to nedecimuje. To s sebou nese také (můj vnitřní) zákaz kola, což mi však moc chybí, když vidím cyklistu tak vzdychám a závidím…Alespoň zvládám chodit do práce, nicméně někdy se dostaví pocit melancholie a netečnosti.  Bohužel stav dusna domácího, plynoucího z nesouhlasu s mou léčbou, je asi to, co mne sráží do kolen nejvíce…No ale bych to asi uzavřel – nadějné vyhlídky. Použití pyruvátu a D3 (viz. mmichal – jeho logické vývody mne dost přesvědčily – děkuji!) se zdá, že mají velký vliv.

Tak pa, zdraví „starý cyklista“ Lerak (dříve zde Karel – bohužel jsem se musel nechat přejmenovat).

Vážení, přestal jsem aktivně komunikovat s touto komunitou někdy na jaře letošního roku. Co a proč:

Na WP jsem byl zhruba od jara 2007 do jara 2008, celkem cca 14,5 měsíce. Schema bylo nejdrříve Doxy (200) - Suma (500) - Enti 5 až (! - jsem zkoušel) 14 dní. Pak jsem po dohodě s PL přešel na Mino, Doxy jsem bral před tím již krátkodobě na radu pánů felčarů asi xxx krát. V létě 2007 výrazný posun k lepšímu, s nástupem podzimu se účinek vytrácel a obtíže vracely. Mino (start 200/den) - záběr jako vrata, nicméně obtíže (slabost, vrávorání, boesti za očima...to tu měl každý druhý postižený), tak jsem sjel na 100 a pstupně zase po 50 přidával na 200. Duben 2008 strašné slabosti, téměř jsem musel přestat chodit do práce. Výdrž tak do 12 hod, pak jsem musel utéci domůa už jsem jenom ležel. Začaly se vracet poměrně silné obtíže urotraktu (bolest na hrázi, časté močení, nemožnost spát = téměř trvalé užívání prostředků na spánek = asi závislost), zhoršení revmatologických potíží (velké klouby kolem pánve + kolena + bederní páteř = analgetika, nejdříve slabá - Ibuprofen, pak postupně silnější až konče Tramalem.  I stavěl jsem se na Karláku, kde mne původně diagnostikoval a začal léčit chlamydie pn. + ureoplazmata Dr. Poch, bohužel pak odkráčející do penze. Tam jsem se dozvěděl, že po imunologické stránce to je vlastně v pořádku ( v lednu 2008 jsme si nechal udělat rozbor jako samoplátce v Cytolabu - CHl. pn. IgG +++, IgA +; Uraplasma ur. IgG +++, IgA +++). A že by to měli řešit urologové (klasik - píchnout do voka vidličkou a poslat na oční ať nevotravuju s ňákejma Chl. ). I šel jsem tedy na Homolku (papalášcentrum - tam snad by to měli umět, jsem si myslel - já hlupec No.1) za Dr. Bartůňkem. Odebrali mi moč (jenom! - - jsem jim říkal na co mne léčili, čím, jak dlouho atd.) - krev ne. I pak sdělili mi že mi nic nenašli že jsem zdráv, a že na to nemám tak myslet a mám se rekreovat...a že mám přestat brát ta ATB - že to k ničemu není. Tak jsem teda přestal, neb mi bylo zle moc moc z nich (já hlupec No.2). Postupně jsem se z toho vykřesával, obtíže - do jisté míry (myšleno ureo i revmato i slabosti) ustoupily. I myslel jsem, že je to za mnou. Začal jsem pozvolna se sportu věnovat, a chlastu (trošičku) a ženám (ani trošičku) a zpěvu (hodně - no vlastně ne). Dařilo se mi vykřesat ze sebe fyzičku na kole jako ďábel. Nojo, ale tak koncem léta se moje kamarádky chl. a ureo asi zase začaly hlásit o jejch podíl na mém body. Nejvíce se začaly zhoršovat revmatologické problémy, pak i ureo (prostata ...). A já hlupec No.3 jsem to začal zahánět analgetiky (hodnocení "pohody" : Ibuprofen 1, Aulin 2, Flamexin 3, Tramal 9, Tramal + Aulin 10, Tramal + Flamexin 15)! Nástupem podzimu se vše úspěšně horšilo, až jsem najednou začal mít návaly absolutní ztráty energie, ureoploblémy strašné, pocení strašné, revmatologicky těsně před vozejk. Duševně na dně. Co je však důležité,během podzimu jsem absolvoval také poměrně silný tlak po stránce pyschické (naši firmu sezobl jiný vlastník, který nás poněkud prudí a tůruje). Minulý měsíc už jsem po stránce ureo a revamato a apatické ztráty energie došel vrcholu, doplazil jsem se tedy na Revmatologický ústav a Homolku (urologii). Na revmato mi vzali krev, výsledek ještě nevím, na uro zase jenom moč. A z výsledku vyplynulo panu doktorovi Poněšickému na uro, že tam nic není, tudíž problém není rázu mkrobiologicko - urologického leč - psychického - ! I jsem nasadil bojovného ducha a opáčil, že mne víc jak rok léčili na Chl a Ureo pomocí ATB, že z krve jim vyšlo vše pozitivní - i pan doktor vidno již měl s tím nějaký kontakt a pověděl mi, že "gvajdlajny" to v literatuře (- jaké!?) nepotzrvrzjuí, a že příznaky které uvádím neodpovídají charakteru onemocnění (jakého tedy vlastně?) a že problém je v mé hlavě. I naštval jsem se velice a knzultoval to - i s psychiatrem. Výsledek poněkud nejednoznačně vyšel, že jsem "tenzní", že to může být starter problémů, ale že na to je těch obtíží zase nějak moc najednou, aby si to mozek všechno "vymyslel" - vepř se v tom vyznej! To jsem sdělil panu doktoru Poněšickému, i a on že si myslí, že žádné mikroby nemám, že si to jenom sugeruju, a že jeho názor a postup je takový a basta. A že nemám čekat, že mi napíše igelitku ATB, když to na nic není...Proto ho asi šoupnu do "černých ovcí", ne že bych proti někomu něco měl. Ne že si myslím, že by mi chtěl snad uškodit vědomě, ale proto že takhle může být spoustě lidí až nebezpečný svým působením, že umřou prosíce o pomoc, která takhle nepřijde, budou si je podávat z ordinace do ordinace, účtovat poplatky, body ...na nic! Hergot lumpové!

Tak jsem zase - zašel do Cytolabu, nechal si udělat odběr krve - a ačkoliv mi vlastně "nic není", tak CHl. pn. IgG +++, IgA +++; Uraplasma ur. IgG +++, IgA +++ a Mykoplazma pn. IgM - +  a kruciš! Tak jsem vyhledal číslo na Dr. Klubala, tam mi řekli, že tak 3 měsíce, ale že pro Klubala tam pracuje Dr. Sedláček, který to s Klubalem konzultuje a veme mně docela hned (dnes) ( á 2500,-Kč / start). Poctivě mi odebrali snad všechno na světě a mám se zeptat 29.12., (kdy jdu shodou okolností na Revmatoústav - na ně jsem teda zvědav!). Nicměně jsem mezitím z Homolky dostal Ofloxin na asi na 14 dní - 3 týdny, ze kterého jsem plynule samoléčebně přešel na Minocyclin + ACC, neb jsem doma nic jiného neměl a doktoři termínově vzdáleni. Zlepšilo se to (trošku). Takže sečteno a podtrženo jsem se rok a kus hubil ATB. Místo snížení dávky jsem na "dobrou - odbornou a taky- drahou! (nic není zdarma - jen Jirka Paroubek s Rathem mají všecko zadarmo - hi hi ) - přestal a všechno na houby. Měl jsem vydržet. Tož jsem tady zpátky a čekám na verdikt od Klubalů, jelikož tělo mé v troskách jest. Ono by toho bylo asi víc, ale už Vás nechci otravovat. Shrnu - li to, je třeba být ostražitý a nevěřit doktorům všechno bezmezně - nebo ne jen jednomu. Nikde není samořejmě psáno a jasno, že i to od Klubalů (bude-li něco) zabere, ale určitě to bude lepší než psychiatrizace problémů - asi všech nás tady. Tak nazdar nazdar...

Jak jsem již před nedávnem psal, stav s začal z nějakého důvodu horšit. Myslel jsem, že je to následek herxu po Mycomaxu, nebo příliš "koňské" dávky ATB (tu mi ale defakto dali lékaři - 500 Sumamedu 3 x týdně, 200 mynocyclinu denně). ATB jsem snížil na 1/2 ale problémy se neztratily, spíše naopak. Co se zhoršilo drasticky je celková vyčerpanost, absolutní ztráta energie, bolest prostaty - mého "motoru" nemoci a zásilkové služby mikrobů s okamžitou dodávkou kamkoli. Jsa zoufal (tak kolem 14,00 jsem se musel vždy sebrat a utéci z práce, neb jsem již nemohl - už vůbec nic) jsem došel na imunologii na Karláku, primář Krupička mne ochotně přijal hned a napsal mi - Klacid. Tady je ta prosba o pomocnou radu - Je kombinace Klacid 2 x denně 500 mg + Mynocyclin 100 denně správná taky funkční kombinace? Postupem času sklouzávám do absolutní apatie - i k životu. Také se propracovávám k názoru, jestli bych neměl zase pokorně najet Suma (ale zvážím Rulid, Sumamed jsem i dříve bral asi sto let ) + Doxybene. Ten Mino je na mne nějak moc silné kafe. Jestli někdo ví jak s tím Klacidem, povězte.

Zdraví

nezdravý Karel 

Po delší době navazuji na můj poslední příspěvek do blogu. Od té doby uplynulo zase trochu času i událostí, popořádku:
-    na podzim 07 přechod na Minocyclin, nejdříve 200 mg/den, poté co jsem mírně kolaboval (zvláště s Entizolem) sníženo na 100 mg/den, postupně přes 150 nastoupáno zase na 200.
Summamed 500 mg/3x týdně, při potížích sníženo na 250 mg, teď pomalu zase 500
pulzy pravidelně á měsíc 5 – 7 dní (v létě  jsem zkoušel i 14 dní v kuse, strašný pocit, tu kovovou hořkost jsem cítil celý den, pocit jakoby to mnou „prolezlo naskrz“)
Po celou dobu jsem v péči obvodní lékařky, která je rozumná a dále imunologie na Karláku, kde po Dr. Pochovi mne předali Dr. Krupičkovi, který v léčbě pokračuje, píše mi ATB i Entizol (zatím). Pěčlivě se snažím dodržovat režim, doplňky beru pravidelně, pouze teď beru pouze 3x týdně Omega 3 rybí olej. Již od počátku podzimu jsem  začal sledovat, že se původně nadějný začátek začíná tak nějak vytrácet…(proto přechod na Mino). Začátkem prosince mne poslali z imunologie na odběry na chlamydie, ureoplasmata a mycoplasmata (odběr na Karláku – rozbor nevímkde?) a pak na venerologii v Apolinářské na PCR z moči. Důvodem byla hlavně obava ze zhoršených jaterních testů (já ale vidím důvod v přechodu na Mino v té době) – jako že by zarazili ty ATB. Výsledkem bylo vše negativní….  K tomu jsem měl jistou nedůvěru – co chtěl kdo zjistit z povrchu močové trubice po 10 měsících ATB?! A i na základě dřívějšího vyjádření Dr. Pocha že „ta jejich laborka houby zjistí“ jsem se vydal jako samoplátce do Cytolabu. Nechal jsem si udělat Mycoplasmata, Ureoplasmata a Chl- pneumo:

Mycoplasma pneu. IgG        + -
Mycoplasma pneu. IgA        negativ
Mycoplasma pneu. IgM        negativ

Chlam. Pn. IgG  1/16        +++
Chlam. Pn. IgA  1/16        +

aUREAP. UREALITIC. IgG    +++
aUREAP. UREALITIC. IgA    +++

A ejhle – pak že nic!!! A subjektivní pocity tomu také odpovídají. Je – nějak hůře. Mezi vánoci jsem si tak nějak snažil představit, jak jsem na tom byl minulé vánoce a tak nějak bych moc nejásal, vlastně vůbec. Začala se mi především vracet únava a bolesti kloubů, ty dokonce – narůstají. Protože také kdysi na urologii spíše „verbálně“ řešili možnost kvasinek (ale nic nezjišťovali ani neléčili), udělal jsem si narychlo v poněkud duševním zoufalství „pliv“ test, který vypadal poměrně přesvědčivě (jako že jo). Posháněl jsem si Mycomax a ve dvou vlnách jsem pojedl nejdříve 1 a pak 3 balení á 3 x 150 mg. Při braní jsem chytil únavu „spavého“ charakteru – to je u mne nejvyšší možný stupeň, kdy jsem jaksi začal i šulit práci,  neměl jsem vůbec vnitřní sílu ani myslet. Po dobrání mi „odlehlo“ a bylo trochu lépe, i s těmi klouby.
Nicméně bych celý stav po skoro 12 měsících WP zhodnotil jako dočasný ústup (tak v půli), a teď zase návrat k původnímu stavu. Začínám být příznivcem názoru, že motorem všeho zlého je ta prostata, kde perzistují mikrobi, kteří se následně šíří a rekontaminují vše okolo (také se moje potíže jakoby paprsky slunce šíří všemi směry dolní pánví). Po takové době nemoci je prostata zapouzdřená, ultrazvukem již dříve zjistili „kaménky“ (= uzavřená ztuhlá ložiska  zánětu). Jakákoliv „pohlavní činnost“ rozbouří totální bolesti, nemožnost se vymočit, bolesti kolen a kyčlí. Prostě na tento orgán – tato – atb asi „nedosáhnou“. Řešení vidím tak, že budu ještě pokračovat v WP tak do léta. Pokud to půjde k horšímu, budu se snažit z našeho zdravotnictví vytlouct nějaká jiná ATB – slyšel jsem cosi o nějakých druzích pouze píchaného velmi mocného atb, které jen tak každý nemůže napsat? Už ale nevím co to bylo – taky jsem to neštudoval, od toho jsou jiní (ale spíš nejsou…naše zdravotnictví je na baterky). Pak zvážím, zda nebude nutná operace – čtvrtá a poslední, se všemi riziky…(je lepší prostatu nemít, než aby člověka totálně zlikvidovala…)
No tak závěrem – po roce nic moc, přeji všem lepší osud.
Zdraví – nezdravý - Karel

Tak jsem již 9 měsíců na  WP, i když řekl bych s poněkud netypickým startem (viz můj blog dříve). Až tak do léta bych vývoj popsal jako povzbudivý až dobrý. Sice tabulku posunu všech obtíží nemám, ale zhodnotil bych to stručně:

1) Únavový syndrom - průměrně zlepšení tak o 50 - 80%, někdy pocit i 95% (před nedávnem)

2) Bolesti kloubů - 50%, někdy až 85% ale někdy taky 0%, bez anestetik ani ránu

3) Prostata - tak 50% až 0%

Chvílemi jsem nabýval dojmu, že lze i tak nějak normálněji žít, možná jsem na to trochu hřešil a začal sportovat (rekreačně). Tu tam jsem i tu něco vyzunknul (jsem ale takový kvartální piják jedné lahve). Pravidelné pulzy už nezaznamenávaly žádnou větší odezvu, myšleno ani herx ani zlepšení. Po drobné konzultaci s lékařem jsme došli k názoru, že Doxy a Sumamed jsem užíval v minulosti xxx krát, že by se hodilo vyzkoušet něco jiného. Měnit obě ATB jsem si nelajzl (ani lékařka nedoporučila) a tak jsem najel na Minocyklin. Protože jsem s tím neměl větších zkušeností a moje obvodní taky ne (ale já jí z ničeho nevyním), tak jsme to rozjeli á 200 mg/den Mino. Začátek - prvních 14 dní se mi zdálo, že se to zlepšuje. Pak přišel (minulý týden) čas pro pulz a začly se dít strašné věci. Začal jsem mít únavu největší za celý život, na ulici jsem vrávoral, prostata prolezlá chlamkami a ureplazmaty - hrozný, měl jsem přechodně i jisté potíže s domočením a udržením příp. zbytku v močáku,  špatně od žaludku,... Pak jsem si tu přečetl diskusi o užívání Mino a svitlo mi. Snížil sjem dávku na 100/den. No ale stav není vůbec dobrý, řekl bych dokoce, že jsem se do jisté míry vrátil ke stavu před 9 měsíci. Tak nevím, rozhodně to nevzdávám, ale nemám z toho dobrý pocit. Zítra mám jít na imunologii ke komusi za Dr. Pocha, co odešel do penze a musím říci že mám určité obavy, co se tam dozvím a od koho vlastně. Když jsem četl zkušenosti Mirouše s urologem na Karláku tak bych tedy zvracel. Nejsem si jist, co mu mám povídat, když mu to popíšu a bude to nějaka stará struktura á la černá listina tak mi ani ty ATB nenapíše.  Má někdo s přechodem na Mino takové zkušenosti? Může to být paradoxně projev "posunu někam" - jako že se alespoň něco děje? Že chcípaj a je to vlastně herx? Musím říci, že mne to docela hodilo do "depky, ale jsem připraven "vydržať".

Karel 

Poslední dobou jsem se příliš nehlásil, koneckonců vzhledem k mým malým znalostem bych toho mnoho přínosného nedonesl. Co mohu nabídnout jsou poznatky a pocity. Ty jsou ale docela myslím důležité. Právě končím s pulzem Entizolem. Vždy po Entizolu jako bych vystoupil o schůdek výše (schůdek ne schod). Prvotní prudké rekace na pulz se srovnaly, nemám už ani podivné psychické stavy. Bohužel se ale schůdky jaksi snižují. Po dovolené (týden), kde jsem dokonce jezdil na kole mne neustále pronásledovaly bolesti SI skloubení. Měl jsem tam ale kdysi úraz. Pak jsem se dal dohromady (i odpočinek od práce a starostí) a bylo mi fajn. Nasedl jsem na kolo (berouce Entizol), děsně mne začly bolet SI i ost. klouby a teď jsem doma jako lazar - asi jsem hlupec, to se prostě nemá.

Celkově bych to zhodnotil že mne opustil syndrom únavy, zklidnil se zánět prostaty (ale rozhodně neodešel) ale účinek léčby se poněkud snižuje (nutno odečíst moje sportovní úlety), klouby se ozývají (hlavně ty SI). Uvažuji o protažení Entizolu po pulzu ještě týden 500 mg/den ještě týden - uvidíme.  Přestalo mi být zle po ATB (nebo spíše tak zle jako na začátku), tělo si na to nějak zvyklo. Po prázdninách mám naklusat na imunologii na Karlák, jak jsem již zvěstoval, solidní lékař Dr.Poch šel do penze. Mám se tam nahlásit u jeho nástupce (nevím kdo to je). Pokud by se s ním nedalo mluvit o WH, tak mám v záloze schopnou PL (přál bych každému). Budu referovat, jak jsem tam dopadl. Na podzim bych po vzoru Optimisty možná uvažoval o nájezdu na jiná ATB, jelikož mám pocit, jako když ta současná ztrácí účinnost. Taky mi předepisovali Summamed vždy 3 za sebou a pak klid a zase. Nikdy jsem to ale nezkoušel, jel jsem dle WH (malinko jsem to ale "pražil" 3 týdně 500 mg, ne 250 - na začátku jsem myslel, že mi to utrhne střeva a žaludek). Nebylo by to lepší brát to takhle, taky mi vždycky říkali, že Summamed se dává podle hmotnosti pacieanta? Nevím.

Tak trochu samostatnou - teď bych řekl velesoučást mých trablů je problém s manželkou. Jak jsem již kdesi popisoval, našli u ní pozitivní  Mykoplazmata a CPN. Neměla žádných příznaků, odvrhla mně docela brutálně s léčbou že si nebude kazit zdraví ATB, že cvičí jógu a že je v pohodě a já si za to můžu sám, že jsem v nepohodě (v práci docela občas - spíše dříve - nic moc) a že jsem si tím rozhodil imunitu a ...td. No a dnes celý den sedí doma, heká, bolí ji klouby na rukou, má teplotu, slabost...? Něco mi to připomíná. Ale dát řeč o chlamkách - no to bych si asi naběhl. Mně to ale trápí, protože vím, co to obnáší, jak se člověk cítí, vůbec bych jí to nepřál, naopak bych jí rád pomohl. Tak nevím co s tím, je u nás takové "dusno". Tak Vás zdraví "nezdravý"

Karel

Ale asi ano. Tak bych začal svůj příspěvek po dnešní návštěvě imunologie na Karláku. Druhý měsíc jsem v péči Dr. Pocha, začali jsme Doxy 200mg/den + Sumamed 500 mg 2x za týden. Tento měsíc přidal Entizol + čípky se (sulfasalizinem? - teď nevím). Faktem je, že od 02/07 jsem najel Wheldona sám včetně ACC + doplňků. To mi lékař zatím nenapsal (se musím přiznat že jsem mu to zatím zatloukl). Hovořili jsme dlouze o "mechanizmu" funkce CPN a mykoplazmat a ten lékař je zcela v obraze a vůbec nešíří mudra typu "že to má každý" - to on ví, s poukazem že skoro každému to podrží imunita, kterou se mi na začátku snažil nahodit.  Již druhý doktor mi potvrdil obavy z nedozírných dopadů těchto infekcí, které prý, jak se tuší, stojí za velkým množství nerozpoznaných příčin mnoha chorob (přednosta urologické kliniky). Já to pojímám tak, že máme asi smůlu, že je to tak všechno neprozkoumané a na začátku, jasné je ale že to nám nepomůže. Asi mám tak trochu kliku na doktory, že bychom se posílali v ordinaci do háje, se mi zatím vyhnulo (i když taky před objevem Chl. na imunologii mi sdělili na urologii, že se to dá řešit jen sedativy - to jsem zavrhnul radikálně). Jinak jsem po 4 měsíci Wh. a druhém pulzu. Počáteční stav na umření se teď stabilizoval, ATB snáším jakž-takž, Entizol jsem začal první pulz "natvrdo" 5 dní plnou dávku- bez větších problémů (jen první den jsem byl tak nějak mimo). Celkový stav bych řekl - lepší, ale jak co. Bolesti zad v oblasti SI- skoro pryč, kyčle - skoro pryč, kolena (ta mne bolí nejdéle a nejvíce - jak kdy. Prostata - to je kapitola sma pro sebe. Někdy si říkám - v tomhle stavu bych to už vydržel napořád. Jindy nejde žít - bohužel zásadní vliv na to má - jak bych to tak nazval - její "použití" (= sexuální úkon). To pak druhý den klouby i prostata bolí k nevydržení. Jakoby ty chlamky tam bydlely a vyplavily se do celého těla v nové síle. Ono to tam asi za ty roky zánětu bude pěkně zauzlené a uzavřená ložiska - kaménky jsou prokázány ultrazvukem. Teď bych celkový postup léčby zhodnotil, jako že se účinek zmešil. Pro informaci jedu ACC + Doxy 200/den + Sumamed 500 3 x týdně + doplňky. S urologem jsme špitali o možnosti zaměnit Suma za Roxy, že prý to tu není obvyklé - a na mně x krát zkoušené ATB jako Suma - ? Má to reálný základ nebo ne?  Jaký je prosím názor na záměnu těch ATB? Tak Vás zdravím a ať je Vám lépe.

Tu a tam pročítám všeliké MUDRCké servery a na zdravcentra.cz jsem našel: Úloha chlamydií a urogenitálních mykoplasem v etiologii chronické prostatitidy u pacientů s opakovaně negativním výsledkem kultivace moči není zcela jednoznačně prokázána. Chlamydie a mykoplasmata lze potvrdit průkazem DNA nebo i kultivačně v sekretech a v korelaci se sérologickou aktivitou. Terapie pouze na základě vyšetření protilátek je nevhodná. Přítomnost koaguláza negativních stafylokoků a korynebakterií ve vzorcích je důsledkem kontaminace při jejich odběru. hmm, tak na základě čeho to chtějí tedy asi léčit? a dále: 1.3 Chlamydiové konjunktivitidy se projevují převážně mírnou až střední injekcí, sporou sekrecí, papilární a folikulární hypertrofií a tvorbou pannu (zvláště u trachomu). Z laboratorních vyšetření se v současnosti nejčastěji provádí vyšetření PCR. Je možno provést i testy přímé imunofluorescence monoklonálními protilátkami či kultivaci na McCoyově buněčné kultuře či Changových konjunktiválních buňkách. Je využívána rovněž i metoda detekce anti-chlamydia IgA protilátek v slzách. Existují 4 druhy chlamydií: Chl. trachomatis, Chl. psittaci, Chl. pneumoniae, Chl. pecorum. První 3 se vyskytují v lidské populaci a mohou způsobit konjunktivitidu. Nejčastějším etiologickým agens je Chl. trachomatis. Serotypy A, B, Ba a C způsobují endemický trachom, serotypy D-K inklusivní konjunktivitidu, L1 – L3 lymphogranuloma venereum. Chlamydiová infekce je nejčastější urogenitální infekcí ve světě. Rezervoárem chlamydií bývá cervix a uretra, ale někdy i nasopharynx. Proto je vyšetření urogenitálního traktu postiženého, ale i partnera často nezbytné. Dalším možným zdrojem nákazy jsou veřejné lázně a bazény. Trachom se jeví jako chronický zánět s počáteční hypertrofií tkáně s následnou nekrózou a jizvením, s možností sekundární bakteriální infekce zhoršující stav až po slepotu. Léčba chlamydiových infekcí spočívá především v celkové terapii makrolidovými antibiotiky, eventuálně tetracykliny, u trachomu dlouhodobě1,2,6,8,10,12,14/. Z makrolidů je nejčastěji užíván azithromycin (SUMAMED tbl), roxithromycin (RULID tbl), méně často josamycin (WILPRAFEN tbl obd), nověji i klarithromycin (KLACID tbl obd, FROMILID tbl obd). Ze skupiny tetracyklinů je používán doxycyklin (DEOXYMYKOIN tbl, DOXYBENE cps, DOXYCYCLIN AL COMP cps ret). Z fluorovaných chinolonů lze nově nasadit sparfloxacin (ZAGAM tbl obd) či tosufloxacin10/. Lokální terapie je neúčinná, lze však v kombinaci s terapií celkovou využít tetracyklinové, erythromycinové či chinolonové (ciprofloxacin, lomefloxacin) kapky a masti 10/.

Jinak to nelze nazvat. S jistými důvodnými obavami jsem dnes odkráčel na imunologii na Karláku. Čekal jsem na rozbor - výtěr z močové trubice + krav manželky. U mne CPN negativní ve všech ukazatelích, pozitivní Mykoplazma (po 2,5 měsících Wh.) Manželka pozitivní CPN i Mykoplasmata. To mne staví před poněkud zásadní otázkou jak dál (myšleno s manželkou). Je bez příznaků i bez potíží a moc se jí do CAP nechce. Ta abychom se ale doživotně líbali přez igeliťák a množili přes kondom. Nu ale teď slíbené překvapení. Již minule jsem lékaři předal  vytištěný Wh. protokol, neměl ale čas to louskat. Odešel jsem s injekcemi na posílení imunity, která to měla přeprat -  nepřeprala. To jsme spolu probrali dnes, a lékař řekl, že to asi imunita nezvládne a nemá cenu to dále zkoušet. A navrhl mi - pozóóór - už to budeééé!

denně 200 mg Doxybene prokládané 2 x týdně 500 mg Sumamedu. A ještě poněkud experimentální čípky s Metronidazolem (prostatitida - hm to není blbý nápad!- dostane se to hezky kam patří, čert ví jestli to zabere) A v červnu si mám přijít pro další prášky!

Odečtu-li si doplňky je tu Wheldon! Takže se poněkud omlouvám některým lékařům, oni asi někteří nejsou mimo. Tento osvícený lékař se jmenuje Dr. Poch (titulují ho pane asistente) a velmi mne překvapil a kladně. Navíc naprosto jasně ví o formách CPN, atd. Po vylíčení mých problémů a celého života od dětství šel rovnou na rozbory krve a káplnul na ty potvory hned na poprvé. K tomu lze už říci jen škoda, že to štěstí nemají i jiní nemocní s chlamkama, moc bych jim to přál.