Ahoj všichni,
protože se dost zajímám o vztah deficitu MBL a chlamýdií a také proto, že i někteří z Vás mají deficit Mannan Binding Lectinu, dovolila jsem si sem stáhnout jednu stránku o něm.
Oddělení laboratorní medicíny nemocnice ŠternberkJívavská 20, 78516, Česká RepublikaTel 585087308 fax 585087306 E-mail olm@nemstbk.cz info:www.nemstbk.cz/olm ---------------------------------------------- Charakteristika analýzy: Identifikace: MANNAN-BINDING LECTIN (MBL) Využití: odhad příčiny recidivujících infekcí, imunodeficitů, abortů, některých revmatických onemocnění Referenční mez: >1200 ng/ml (> 550 ng/ml)Doporučený způsob odběru materiálu: uzavřený systém, sérum
Klinická data: V roce 1968 byl poprvé popsán vztah mezi Mannan (nebo Mannosa) binding lectinem a imunitním deficitem (šlo dítě s atopií, recidivujícími bakteriálními infekty spojenými s defekty fagocytózy, které mělo nedostatek tohoto faktoru). Podobně snížená hodnota (měřeno jako opsonizační aktivita kvasnic) byla přitom nalezena asi u 5-10% zdánlivě zdravých dospělých, kteří ale trpěli opakovanými infekty a často atopií. Obecně se sice uvádí, že deficit MBL se vyskytuje asi u 5-10% evropské populace, ale podle posledních studií se zdá, že nízké koncentrace MBL (měřeno ELISA) se vyskytují u 24% populace a deficit asi u 12% populace. Příčinou těchto diskrepancí byla pravděpodobně metodika měření, protože nefelometrie není pro odhad deficitu dostatečně citlivá (2). MBL je polypeptid, který není specifický pro mannosu; MBL je často detekován ve vazbě na pevnou fázi mannanu, proto se nazývá MBL.MBL má relativní molekulovou hmotnost 28-31 kDa (95% tvoří polypeptid a 5% sacharidy) a poločas 5-7 dnů. U lidí nalézáme většinou dimery, trimetry a tetrametry MBL, které jsou spojeny (genetická determinace) na N-terminálních koncích kolagenovými oblastmi. Vazebná aktivita MBL se zvyšuje oligomerizací; základní triplet monomeru nedokáže aktivovat komplement a neumí vázat pevnou fázi mannanu. Je poměrně dlouho známo, že porucha oligomerizace tripletů MBL je geneticky determinována (mutace prvních 4 exonů na 10. chromozomu; nejčastější mutace v Evropě je bodová mutace kodonu 54 - záměna glycinu za residua kyseliny aspartové; v jiných etnických skupinách se vyskytuje spíše mutace kodonu 52 a 57). U většiny mutací nacházíme podobný fenotyp – homozygoti nebo heterozygoti produkují velice nízké, často (ELISA) nedetekovatelné koncentrace MBL, kdy jde především o triplety monomerů (které nejsou schopny aktivovat komplement a neumí vázat mannan).Homozygoti mají orientačně koncentrace MBL < 20 ng/ml, heterozygoti < 1200 ng/ml (udává se i < 550 ng/ml). Výskyt chorob a deficit MBL:1) děti s chronickými recidivujícími infekcemi - první studie, které se zabývaly vztahem mezi koncentrací MBL a výskytem infekcí prokázaly, že děti s chronickými a recidivujícími infekcemi jsou často heterozygoti nebo homozygoti pro variantní alelu MBL. 2) dospělá populace s chronickými recidivujícími infekcemi - výše uvedené pravidlo pravidlo platí i pro dospělou populaci (obě pohlaví). Osoby s deficitem MBL (nezávisle na věku) mají asi 2x vyšší riziko vzniku respiračních infekcí, deficit MBL se často vyskytuje společně s deficitem některých podtříd IgG či poruchou chemotaxe.3) jedinci po chemoterapii s častými infekty - deficit MBL nacházíme častěji u jedinců po chemoterapii s recidivujícími pneumoniemi.4) Specifická infekční onemocnění a. osoby s expozicí HIV a nízkou koncentrací MBL jsou z hlediska HIV vnímavější a choroba u nich rychleji progreduje. b. u pacientů s nízkou koncentrací MBL byl častěji popsán výskyt hepatitidy B i C, influenzy typu A, řady bakteriálních infekcí (zlatý stafylokok, beta hemolytický streptokok, klostridie, bakteroides, neisserie, chlamydie, atp.), plísňových a protozoálních chorob (kryptosporidium, kandida, kryptokokus, aspergilus, plasmodium, atp.). 5) Neinfekční onemocnění - a. SLE - výskyt mutantních alel hraje roli i při vzniku SLE (systémový lupus erytematodes), kdy bylo zjištěno, že osoby s nízkou koncentrací MBL mají častěji SLE (lupus like syndrom) a riziko pro vznik SLE je u nich vyšší než u osob s normální koncentrací MBL (v tomto kontextu je zajímavé, že jednoznačná souvislost mezi vznikem revmatoidní artritidy a deficitem MBL však zatím prokázána nebyla).b. cystická fibróza - osoby s cystickou fibrózou a deficitem MBL mají častější výskyt infekčních komplikací (asi 6x vyšší riziko) než jedinci s normální koncentrací MBLc. opakované předčasné aborty - ženy s nízkou koncentrací MBL mají tendenci k recidivujícím abortům (gravidita přitom významně neovlivňuje MBL , který stoupá pouze v 1. trimestru u malé části žen).d. reperfuzní poškození, oxidační stres - nízké koncentrace MBL hrají také roli v reperfuzním poškození a oxidačním stresu (vyšší riziko komplikací). Indikace vyšetření MBL (1, 2):1) opakované infekce u dětí i dospělých2) primární nebo sekundární imunodeficity3) cystická fibróza4) autoimunitní onemocnění (SLE)5) předčasné a opakované aborty6) oxidační stres (v kontextu s ICHS) V posledních letech se hovoří o možnosti substituce MBL; první výsledky jsou slibné. Shrnutí: marker možné příčiny opakovaných infekcí u dětí i dospělých, využití u primárních nebo sekundárních imunodeficitů, cystické fibrózy, SLE, předčasných abortů či oxidačního poškození Literatura: 1) Kilpatrick DC: Mannan-binding lectin. Biochimica et Biophysica Acta, 2002, 1572:401-413 2) Foerster-Waldl E, Cokoja L, Foester O Maurer W: Manose binding lecitin: MBL quantification in serum of pediatric patiens. In: Abstrakt book “The Elisonere Meeting on Infection Imunity“, 2002:10
Poslední komentáře
před 2 hod 4 min
před 2 hod 34 min
před 2 hod 56 min
před 7 hod 14 min
před 7 hod 21 min
před 8 hod 32 min
před 13 hod 4 min
před 13 hod 30 min
před 13 hod 33 min
před 14 hod 11 min