Zdravím všechny,
protože jsem na tomto webu čerstvým nováčkem, pokusím se nejprve ve stručnosti popsat mé 6 let trvající trable s tím, že jakýkoli Váš názor, comment nebo radu přivítám. Vzhledem k tomu, že podobných případů a příběhů jste nejspíš už četli mnoho, nebo je sami dobře znáte, nadhodím zde opravdu ta základní fakta mého problému.

Na podzim 2004, v mých 18 letech jsem byl týden hospitalizován s příznaky, které se táhly od léta, a se kterými si má obvodní lékařka nevěděla rady. Nesmírná únava, unavené pálivé oči, naprostá hlavně psychická vyčerpanost, kdy jsem nebyl schopen se ve škole soustředit ani na výklad ani při běžném hovoru se spolužáky (zkrátka absolutní mlčící mimoň), nejlepší částí dne byl večer, kdy jsem si mohl jít lehnout, ale ráno jsem nikdy nevstával odpočatý. Rodiče a okolí to přikládali podzimu, možnému stresu z nového prostředí (zrovna jsem přešel na jiné gymnázium atd.). Po týdnu v nemocnici, kam jsem nastupoval se značkou CFS, mi udělali různá vyšetření a nakonec mi byla diagnostikována Chlamydie pneumoniae, na kterou mi byl nasazen ATB Rulid.
Od začátku nového roku jsem se cítil rapidně lépe, únava pominula, vstával jsem bez problémů (naopak jsem se musel podvědomě mírnit s přílišnou aktivitou), rychlost myšlení atd. se vrátila, neměl jsem nejmenší problém.

Nicméně podobné stavy se vrátily v létě 2005, tehdy jsem vyčerpání připisoval fyzické práci během 2 měsíční brigády (sklizeň ovoce v Holandsku). Po návratu jsem si znovu nechal udělat krevní testy, tentokrát vyšla Cpn jako prodělaná infekce s tím, že nic nenasvědčuje jejímu aktivnímu působení, dokonce vyšla negativně i po odběru sputa. Pro jistotu jsem byl ale přeléčen ATB (tuším Klacidem) a znovu ještě před Vánocemi jsem byl znovu fit a dobrý stav trval zase až do léta, kdy jsem však již opětovně pociťoval únavu.

Na podzim 2006 už mě doktoři (a i rodiče) začali posílat na psychiatrii, kam mě vlastně posílají dodnes. Podzim 2007 se opakoval, ale ještě daleko intenzivněji, nebyl schopen normálně fungovat, přerušil jsem na rok studium VŠ, v únoru na radu 1 léčitele nasadil 3-denní léčbu Azitromycinem, poté jsem měl znovu asi půl roku celkem klid. Okolí i rodiče to nicméně stále připisovali psychice a depresím. Podzim 2009 byl poprvé po 5 letech relativně v klidu, trávil jsem zrovna semestr ve Španělsku, únava nebyla tolik markantní, ve škole jsem fungoval celkem dobře, i když nachlazení a lehké chřipky a často zvýšené teploty (což již spíše ignoruji) se opakovaly i tam.

Momentálně, asi od ledna 2010, kdy jsem se vrátil zpět do ČR, však pociťuju znovu stejné příznaky (únava, unavené jakoby stále ospalé oči, zhoršené vidění, nadměrná potřeba spát, zpomalené myšlení - trvá mi o moc déle něco pochopit, i základní schopnost soustředit se na mluvený projev druhého nebo naopak být schopen se sám bez přemýšlení vyjádřit, což vždy byla má doména, studoval nebo pracoval jsem ve 3 cicích jazycích...; k tomu všemu přirozeně patří i dost velká sociální nejistota, uzavírám se do sebe, přestal jsem se znovu stýkat s lidmi, prakticky dělám pouze to nejnutnější -  spát, něco sníst, i když nemám chuť k jídlu, snažím se dostudovat), k tomu navíc přibyly i bolesti a motání hlavy, celková ztráta orientace v čase i prostoru...
Dříve jsem dost sportoval (hrál jsem závodně lední hokej do 15 let, pak hlavně vytrvalostní sporty, běh, kolo..), dnes jsem fyzickou činnost redukoval na pouhý jogging a ten už mi taky dává hodně zabrat.

Čekám na výsledky nových krevních testů, které mi nechala nabrat má nová lékařka, a uvažuji, že si znovu sám naordinuji 3 dny na Azitromycinu, za měsíc mě čeká řada důležitých zkoušek a potřebuji být nutně fit aspoň kvůli této záležitosti...

Omlouvám se, s tou stručností to nějak nevyšlo:), takže všech trpělivých, co jste to vydrželi až sem se ptám na Váš názor, zda si myslíte, že je možné, aby tyto potíže způsobovala několikrát léčená infekce Cpn. Vždy část roku je mi dobře, nebo aspoň obstojně, mám plány, energii, aktivitu a další část (ta se začíná stále prodlužovat) je mi tak, jak sem popisoval výše. Okolí, kamarádi, rodiče mi dokola tvrdí, že je třeba hlavně změnit způsob myšlení, zapřít se a překonat to, výsledek je ten, že jsem to s nimi už přestal řešit..

Za Vaše názory atd. dopředu děkuju

Yann