Dobrý den, přátelé. Nějakou dobu to tady sleduji a ačkoli to, zda sem patřím, se ukáže podle průběhu plánovaného CAP, nedá mi nepodělit se o své dosavadní zkušenosti s "podivnými obtížemi" a českým zdravotnickým systémem. Nechci si stěžovat na jednotlivé lékařské experty, kteří v rámci zajetých kolejí vykonávají svoji práci, ale rád bych poukázal na jeden alarmující fakt. Zatímco lékař (a za dobu svých obtíží jsem jich obešel docela dost) pro stanovení hmatatelné choroby trvá na výsledcích standardizovaných testů, jinak ji neuzná, pro instantní diagnózu typu "neuróza", "nemoc z podvědomí", "deprese" či "tohohle se nezbavíte, možná až budete mít děti nebo tak - zatím dáme diazepam" nevyžaduje vůbec žádné vyšetření, rentgen, sérologii nebo biopsii. Možná namítnete - ale pro tyto "diagnózy" žádné testy přece neexistují. To je pravda. O to víc důkaz, že se lékař dostal na konec svých profesních či mentálních možností a stal se z něj šaman moderního věku.

Se svými bolestmi, vykašláváním, brněním končetin a bolestmi hlavy jsem za asi rok a půl obešel 2 praktické lékaře, 2 internisty, 2 neurology, 1 venerologa, 2 léčitele a 1 infektologa. Oba praktičtí lékaři mi po rutinních testech doporučili návštěvu psychologa (HIV máte negativní, tak si dojděte k psychologovi), stejně tak jeden z internistů, jeden neurolog (druhý od toho nebyl daleko) a překvapivě největším zastáncem psychologicko/psychiatrické léčby byl lékař infekčního oddělení jisté proslulé pražské nemocnice. Já samozřejmě vím, že na infekční choroby má značný vliv přítomnost různých stresů, nepříjemných životních příhod apod. Svévolnost, se kterou ovšem jmenovaní lékaři otevírali pseudodiagnostickou schránku s nápisem "blázen" mě nejprve překvapila, pak vyděsila a nakonec úplně otrávila. U psychiatrů, pro které je blázen každý (zřejmě podle sebe soudí nás), by mě to nemrzelo, ale jiné obory? Dnes s odstupem mohu konstatovat jen to, že se nejedná o náhodu, ale zřejmě o "vědecký postup" vyučovaný v rámci lékařské komunity, protože se dotčení lékaři chovali prakticky stejně. Hodně mě pobavil právě jeden z praktických lékařů, kterého jsem se zeptal právě na chlamydie - ukázal mi výsledky obecného vyšetření hladin imunoglobulinů a řekl - "ale žádné chlamydie tam nemáte".

A pravděpodobný důvod mých peripetií? Jedna drobnost - silně pozitivní IgG a slabě pozitivní IgA u Chlamydia pneumoniae po cca 4,5 měsících od podivné "chřipky", která nepřešla po týdnu, ale velmi pozvolna ustupovala až se přeměnila na chronické hluboké bodavé bolesti v hrudníku, podpaží, v oblasti krční a v tříslech, doprovázené malými infekcemi v ústech, chronickými bolestmi hlavy a pícháním v nohách a rukách, ze kterého se nakonec vyvinulo neustálé brnění, které se rozlévá občas po celém těle. O optimistické náladě s tím vším spojené snad ani mluvit nemusím. Tuhle chlamydiovou pozitivitu mi zjistili právě v té nejmenované pražské nemocnici, ale oni nic jiného než IgM nevidí, asi "toho mají moc".