Základní informace o cpn a léčbě

Základní informace o cpn a léčbě

FAQ

FAQ – tedy často kladené otázky


1. Na které choroby je aplikovatelný Wheldonův protokol?

Na chronické infekce způsobené zejména Chlamydophila pneumoniae, ale i Chlamydophila psittaci, Chlamydia trachomatis a případně i Chlamydophila abortus, dále borélie, mykoplazmata, ureaplazmata, rickétsie a některé další intracelulární infekce.

2. Mám „pouze“ paměťové protilátky = IgG a mám přesto potíže, jak je to možné?

IgG může při potížích značit chronickou chlamýdiovou infekci, kterou je nutné léčit. O zavádějícím významu protilátek se více dozvíte v sekci Diagnostika. Léčí se potíže, resp. jejich příčina, ne protilátky!

3. Existuje v ČR pracoviště nebo lékař, který by se byl ochoten fundovaně zabývat touto problematikou, případně píše Wheldonův protokol?

Bohužel realita je taková, že zatím není v ČR žádné pracoviště, které by chlamýdiové a zejména pak chronické a latentní infekce efektivně léčilo! Pouze se tzv. „přeléčuje“ dle neefektivního oficiálního, doporučeného, standardního postupu. Každý, kdo je na tzv. protokolu si musel přesvědčit své lékaře sám tím, že si sám protokol nastudoval a předložil ho s testy a dalšími materiály přístupnému lékaři. Vesměs po dlouhodobém a několikrát opakovaném a nezdárném, již zmíněném tzv. „přeléčování“!

4. Mám pozitivní některou z chlamýdií, je možné, že ji členové rodiny mají také?


Ano, je to možné, chlamýdie vydrží údajně při pokojové teplotě ve vzduchu až 4 hodiny, nejen Ch. pneumoniae a Ch. psittaci se přenášejí vzduchem, ale také některé imunotypy Chlamydia trachomatis. U ní je možný přenos kontaminovanými předměty, jako jsou např. ručníky, bazény, jídlo, bezděčnými doteky, případně sexem – některé serotypy údajně výhradně pohlavní cestou. Běžně používané laboratorní testy však nemají dostatečnou rozlišovací schopnost v tomto smyslu!

5. Kde seženu některé doplňky protokolu, když se v doporučeném dávkování a kvalitě nedají v ČR sehnat ( B12 – methylcobalamin, Acetyl – L – Carnitin a další)?

Ve fóru je zřízená celá diskuse, téma Online-pharma, či Doplňky. Dají se sehnat na stránkách vitaminlife.com, nebo ebay.com. A-L-Carnitin pak v prodejnách s doplňkovou výživou pro sportovce.

6. Můj lékař mi nechce napsat antibiotika, co s tím?

Nejrozumnější samozřejmě je, když léčbu řídí a léky předepisuje lékař!
Antibiotika lze získat nouzově i jinak, opět se dozvíte více v diskusi Online-Pharma. Nutno pro pořádek uvést, že v ČR není prodej léků na předpis např. po Internetu v souladu s platnou legislativou. Ovšem odmítání neodkladné zdravotní péče v souladu s nejnovějšími medicínskými a vědeckými metodami rovněž není v souladu s platnou legislativou.

7. Je možné se zbavit chlamýdií nějakou alternativní metodou? Např. homeopatika, přípravky typu Chlamydil apod. ?

Bohužel ne, žádný z těchto přípravků nelikviduje efektivně tři stádia chlamýdie. Než začnete přispívat o různých přírodních metodách přečtete si prosím, jak chlamýdie funguje. Nejsme odpůrci přírodních produktů, nicméně většina z nás zkusila spoustu z nich a bez efektu trvalého vyléčení.

8. Je tu možnost, že se zbavím chlamýdií v případě chronické a latentní infekce krátkou a jednodruhovou antibiotikální terapií?


Zkušenosti jak postižených, tak vědecké práce např. Vanderbilt University ukazují neúčinnost krátkodobé a jednodruhové terapie. Proč je vysvětleno v Základních informacích (link) a čtěte Cpn zjednodušeně.

(zpracovala Bunny)

Cpn zjednodušeně

Cpn zjednodušeně- Nejkratší vysvětlení, jaké jsme byli schopni vymyslet!


• Bylo jednoznačně dokázáno, že Cpn persistuje v těle navzdory “standardní” antibiotické léčbě (dva týdny jednoho antibiotika).
• Cpn má na svědomí širokou škálu chorob (viz úvodní stránka).
• Krevní testy a kultivace nejsou spolehlivými indikátory toho, zda je Cpn součástí Vašeho onemocnění.
• Jestliže trpíte některou z chorob, do nichž je Cpn zapletena, může být cenné zkusit “empirický” (pouze na symptomech založený) kombinovaný antibiotický protokol (Link).
• Většina lékařů s tím není dobře obeznámena a proto jim budete muset prezentovat racionální a na důkazech založené argumenty, pomocí informací např. z této stránky, aby Vám předepsali náležitá antibiotika.

 

Jste na správné cestě?

Tyto čtyři indikátory Vám mohou pomoci určit, zda je empirický test plného kombinovaného antibiotického protokolu pro Vás užitečný. Měli byste na něm být minimálně 6 měsíců až rok. První tři napovídají, že máte Cpn a měli byste pokračovat v léčbě.

1. Zažili jste výrazné reakce na antibiotika, svědčící o vymírání Cpn.(viz reakce na léčbu-sekce se připravuje)
2. Vaše chorobné symptomy se zlepšily.
3. Očividně se zarazily symptomy progrese.
4. Nic z toho a rozhodnete se, že toto není pro Vás.

 

Diagram od Davida Wheldona (http://www.davidwheldon.co.uk/killing.jpg) použitý se svolením.

Fáze Cpn a která agens jsou na tyto fáze účinná:

EB´s- Elementární tělíska (Elementary Body) Co jsou zač? EB´s jsou formy podobné spórám, které jsou infekční a minimálně metabolizují. (nevyužívají výživu, nereplikují se, nevyměňují si nic s okolím, atd.) Jsou odolné, maličké a obývají mezibuněčné prostory (nejsou v těle skutečné buňky). Co dělají? EB´s se přichytí k tělu vaší buňky a proniknou do ní. Protože v místě může být více EB´s, než kolik se jich může dostat do buněk, koncentrují se v místních tkáních a vyvolávají zánět a imunitní odpověď organismu.

Co je zabijí? Zabíjí je amoxicilin, který je ve vašem vlastním těle
transformován na penicilamin a ničí vazby, které drží buněčnou stěnu EB dohromady. K těmto účelům používáme také NAC (N-acetyl cysteine). Co se stane? Když je zabijete, uvolní toxiny do tkání, ve kterých se koncentrovala a v tomto místě dostanete zánět a ucítíte bolest, které mohou přetrvávat dny nebo týdny, než ucítíte úlevu od symptomů. Většina lidí, kteří užívají NAC hlásí periody jako-by chřipek, malátnosti, bolesti, ucpaného nosu, možná kašle.

RB's- Retikulární tělíska (Reticulate Body) Co jsou zač? Jakmile EB vstoupí do hostitelské buňky, přetransformuje se do formy, která může generovat nová EB´s. Tato forma se nazývá Retikulární tělísko neboli RB. RB nemá samo o sobě žádný zdroj energie, takže musí krást energii (ATP) z hostitelské buňky a pak zanechává hostitelskou buňku oslabenou a méně funkční. RB také inhibuje přirozenou smrt hostitelské buňky, aby mohlo přežít, když se replikuje. Po produkci mnoha nových EB´s hostitelská buňka pukne a zahyne, přičemž rozšíří nová infekční EB´s do okolní tkáně. Replikaci RB´s je možno zabránit rozličnými antibiotiky jako je doxycyklin, azitromycin, roxitromycin a další. A tělíska se po té konvertují do Kryptické formy, která se nereplikuje a kterou zabíjí metronidazol. Formování RB brání rifampicin.

Kryptická forma Co je zač? Jakmile RB´s čelí prostředí, které by mohlo ohrozit jejich přežití uvnitř buňky (nedostatek potravy, antibiotický útok, atd.), mohou se transformovat do „kryptické“ formy, která zůstává uvnitř buňky, ale takzvaně spí. Co dělají? V této formě nejsou tělíska citlivá na antibiotika a mohou zde přežívat dokud se nezmění podmínky. Po té se znovu stanou RB´s, začnou se replikovat a reinfikují tkáně elementárními tělísky. Co je zabíjí? Flagyl (metronidazol) (pozn. překladatele: u nás pod názvem Entizol) nebo Tinidazol (pozn. překladatele: u nás nedostupný). Nitrofurantoin, starý lék na infekce močových cest má v této fázi také antichlamydiový efekt. Tyto léky může být z různých důvodů těžké tolerovat, proto jsou používány v „pulsech“, což znamená 5 ti denní léčbu každé 3-4 týdny raději než kontinuální. Některé protokoly mohou na konci používat jeden z těchto léků po určitý čas kontinuálně, pokud je pacient schopen je tolerovat. Pacienti mohou zažívat únavu, nauseu, střevní potíže, bolest uvnitř kloubů a bolest ve svalech jak jsou kryptické organismy vybíjeny a imunitní systém se je snaží odstranit.

Mnoho bolestí a nepohodlí z léčby cpn je kombinací samotných endotoxinů organismu a zánětu vyvolaného vaším vlastním imunitním systémem (cytokinovou reakcí na endotoxiny).

SHRNUTÍ

Amoxicilin a NAC zabíjí infekční, spórám podobné EB formy, které se shromažďují v tkáních.
Rifampicin zabíjí EB’s transformující se do RB’s v citlivé fázi transformace enzymu.
Doxycyklin a buď Roxitromycin nebo Azitromycin se používají v kombinaci, aby bránily schopnosti RB´s se replikovat. Používají se dva léky, které fungují na odlišných proteinech, abychom minimalizovali riziko vzniku rezistence.
Doporučujeme doplňky, které mají pomoci vyvážit dopad cpn na tělo a dopad zánětlivé reakce při vymírání organismu během léčby. Léčba může trvat měsíce až roky, než kompletně eradikujeme cpn z těla.

 

Jaká onemocnění chlamydia pneumoniae způsobuje?

Dále: chronickou obstrukční plicní nemoc, uveitidu (zánět střední vrstvy oční koule), optickou neuritis, radiculitidu (bolestivý zánět kořenů míšních nervů), nervovou hluchotu, napříč jdoucí myelitidu, sarcoid, myokarditidu, perikarditidu, kultivačně-negativní endokarditidu, ateromatickou arteriální chorobu, aneurysma, giant-cell (temporální) arteritidu, polyarteritidu nodosa, Wegenerovu granulomatózu, primární sklerózující cholangitidu, reaktivní artritidu, Reiterův syndrom, Bechtěrovovu chorobu, kožní vaskulitidu včetně pyoderma gangrenosum.

Wheldon dodává: "Mezi onemocnění, která ukazují na možnost propuknutí chronické infekce chlamydie pneumoniae a která zasluhují serologické vyšetření, patří tato (mnohočetnost je ještě podezřelejší): opakující se sinusitida (zánět dutin), opakující se infekce hrudníku, chronická únava (obzvláště pokud následuje respirační infekci), fokální neurologické deficity, myalgie, svalová fascikulace (záškuby), opakující se epizody bronchospasmatu, nevysvětlitelná bolest jako při zánětu pohrudnice, angína, opakující se artralgie (bolest kloubů), nevysvětlitelná opakující se bolest břicha, nevysvětlitelná menoragie (silné menstruační krvácení), opakující se anální píštěl, opakující se kožní vaskulitida, achalazie, intestinální dysmotilita.

Základní informace

Zdravíme a vítejte!

originál zde 

Tato stránka je zaměřená na léčbu chronických onemocnění jako je roztroušená skleróza, chronický únavový syndrom, fibromyalgie a mnoho dalších onemocnění léčitelných antibiotiky. Současné výzkumy ukazují, že v těchto onemocněních hraje roli chlamydie pneumoniae. Máte – li ji diagnostikovanou čtěte prosím, abyste věděli, co se děje ve vašem těle.

 

Tady je několik základních otázek a odpovědí, pro ty, kteří jsou tu noví (pokud váš mozek není schopen zpracovat momentálně ani toto – všichni jsme na tom tak byli – čtěte nejdříve Cpn zjednodušeně.)

Je toto onemocnění sexuálně přenosné?


Ne. Toto je chlamydia pneumoniae, bakterie, která může způsobit pneumonii. Nově je nazývána chlamydophila pneumoniae.

Je chlamydia pneumoniae (Cpn) ojediněle se vyskytující onemocnění?


Ne, je to častá příčina respiračních onemocnění, ale má zajímavý a abnormální způsob existence, protože může měnit formy a obydlovat všechny buňky v těle. Může proniknout do monocytů (krevní buňky), makrofágů (buňky imunitního systému), mikroglií (mozkové buňky, které způsobují imunitní reakce), endotelové buňky (krevní cévy) a další a napadnout je. Dá se říci, že parazituje na buňce. Buňky hostitele nemohou dělat to, k čemu byly určeny, protože jsou zaměstnány podporováním Cpn. Všechna síla buňky se soustředí na produkci energie pro Cpn a ta ji využívá k produkci nových Cpn buněk. Na každý pád, buňky hostitele už nejsou funkčními buňkami a nemohou dělat to, k čemu byly určeny.

Jak se přenáší?

Z osoby na osobu, kapénkovou infekcí (vzduchem), zakašláním například. Forma, která se přenáší z jednoho člověka na druhého je elementární tělísko, houževnatá a maličká bakterie. Způsobuje pneumonii v respiračním traktu. Když už se jednou elementární tělísko (ET) dostane do hostitele, hledá si domov (buňku), aby mohlo parazitovat a získat zdroj energie. Jakmile je tedy uvnitř hostitele, mění se ET v retikulární tělísko (RT), které může produkovat nová infekční ET, která mohou najít další buňky a parazitovat na nich. Postupně buňky v těle hostitele ztratí schopnost dělat to, k čemu byly určeny. Nyní totiž podporují životní cyklus Cpn a nestarají se o vlastní životní cyklus. Pokud je například napaden monocyt je to nyní továrna na ET, ne funkční monocyt. Toto označujeme za obsazení a infikování buňky Cpn.

Klikněte zde pro detailnější vysvětlení Cpn (AJ)

Proč ji můj imunitní systém nezabije?

To je komplexní otázka. Záleží na tom, kde se infekce nachází, jak je pokročilá a které buňky byly nakaženy. U lidí, kteří dostanou Cpn jako formu pneumonie a mají aktivní odpověď imunity na bakterii je to, i přestože je to forma pneumonie, stále mírně probíhající choroba. Často je uváděna dokonce jako „chodící pneumonie“, protože lidé, i když nemocní, nejsou nemocí zcela přemoženi a upoutáni na lůžko. Mnoho lidí dostane v průběhu života Cpn a projeví se u nich zvýšením protilátek proti bakterii. Můžeme předpokládat, že po většinu doby je odpověď imunity dostatečně efektivní a potlačí ji.

U některých lidí však jakkoliv, možná kvůli jejich genetickému vybavení nebo jinému faktoru, je bakterie dopravena do krve nebo buněk imunitního systému. V tomto případě jde bakterie „pod povrch“ a infikuje tkáně velmi vzdálené původním plicním. Klíčem v této diskusi je, že buňky imunitního systému hostitele jsou nyní jedny z těch, které skrývají tyto malé odporné bakterie. Takže tam, kam jde imunitní systém, jde Cpn také a v průběhu času klesá efektivita imunitních buněk.

Za druhé, bakterie jsou UVNITŘ buněk. Hostitelův imunitní systém je nemůže vidět. Imunita vidí, co je hostitel a co je cizí, když se podívá na proteiny z vnějšku buněčné zdi. Tím vnějškem je hostitel. Hostitelův systém ví, že je to přátelská buňka, takže imunita je klidná a nevzrušuje se. Mezitím se plíživý patogen schovává a proklouzává do buněk a přejímá jednou za čas buňku, ze které se stane Cpn továrna, která už déle není tím, k čemu byla určena.

Zatímco v některých případech je Cpn celkem „benigní“ bakterie, tak za jistých podmínek- jako když je atakována antibiotiky nebo „hladoví“ a přejde do kryptického stavu nebo se uzavře- nemůže být zničena nebo zjištěna. Když je kryptická, tak je skrytá a „tichá“, tělo ji v podstatě ani nezaznamená. Později se může stát aktivní a způsobí „novou“ infekci, třeba v jiných částech těla.

Měnící se formy Cpn

Tato bakterie se může ďábelsky změnit z jakékoliv formy ET, RT, krypické nebo persistentní na jakoukoliv další formu, to závisí na prostředí. Vybere si formu nejméně ovlivnitelnou čímkoliv, co by ji mohlo ohrozit. Pokud si hostitel vezme antibiotikum, řekněme kvůli zánětu močového měchýře, Cpn se skryje do nereplikující se a nemetabolizující formy po dobu, než hrozba pomine a vnitřní prostředí začne být méně nepřátelské. Prakticky všichni lidé budou mít stoupající hodnoty v titrech na Cpn v průběhu svého života. To znamená, že jí byly vystaveni a utvořili si protilátky z nahodilé zkušenosti s respiračním patogenem. Možná ale také, protože jejich forma je kryptická, z té se později „probudí“, a pak ustupuje nebo je léčena. Ale jako o krypickém patogenu toho o ní víme málo. Objevuje se jako příčina choroby. Centrum pro kontrolu chorob ji vede jako objevující se patogen při ateroskleróze. Podívejte se na slidy, abyste viděli obrázky těchto bakterií v buňkách. ZDE

Proč tedy steroidy pomáhají při RS? Tato otázka byla položena Dr. Wheldonovi a Dr. A. Odpověď se nalézá zde. (AJ)

Proč lékaři neinformují pacienty?

Je to nová věc a není ještě přesně definovaná. Například: proč je Cpn v některých lidech kryptická? Nejsme si jisti, proč. Cpn byla poprvé zjistěna v roce 1965 a byla identifikována jako příčina propuknutí pneumonie v raných 80 letech. Předtím jsme neměli žádnou studii nebo koncept o bakteriích s životním cyklem, což zahrnuje měnící se formy z jedné do druhé a skrývání se uvnitř buněk těla. Bakterie byly viděny jako jedna forma buď koku, spirochety nebo tyčinky – bylo vám podáno jedno antibiotikum a bakterie byla zlikvidována. Každý, kdo vykonával povolání lékaře, byl tomu naučen a strávil dlouhé hodinuy studováním těchto faktů.

Nyní výzkumy Cpn ukazují, že hraje důležitou roli ve vážných chronických onemocněních právě skrze tyto zvláštní a ne dobře pochopené cesty jejího bytí v těle. Musíme se vrátit do studentských let a naučit se novému druhu bakteriální vědy, kde mohou bakterie uhýbat a schovávat se před léčbou skrze cesty, které se zdají nemožné nebo cizí, pokud vycházíme z dřívějších poznatků a chápání. Nové poznatky potřebují čas, aby pronikly do hlavního proudu, potože lékaři strávili tolik času studiem biochemie a mikrobiologie, že se cítí být experty. Toto je tak odlišné, že jim to zní „nesprávně“. Také dalším výzkumům se zdá, že Cpn nebude faktorem hrajícím roli v chronických onemocněních, což dává lékařům další impuls k tomu, aby toto odsunuli jako „příliš nové“, než aby podle toho jednali.

Například, výzkum Cpn při roztroušené skleróze (RS) nenašel zvýšený výskyt Cpn v nervovém systému lidí trpících RS, zatímco jiný výzkum našel DNA Cpn v nervovém systému lidí s RS. Takové výsledky vyvolávají v myslích lékařů pochybnosti, potřebují více definitivních výzkumů než začnou jednat. A konečně medicína je extrémně pomalá v přijímání nových postupů.

Máme tu skvělý příklad v helicobacteru pylori, bakterii, způsobující peptické vředy. Tato bakterie byla objevena roku 1982 Barrym Marshallem. Vedl velké množství dobrých výzkumů o h. pylori, který způsobuje peptické vředy, ale byl ignorován. Proč? Protože „každý ví“, že bakterie nemůže přežít v žaludku (špatně) a musel doslova spolknout tuto bakterii sám a ukázat, že mu způsobila vřed. Když ho vyléčil antibiotiky, ostatní konecně akceptovali jeho výzkum. Je velmi těžké přimět medicínu k tomu, aby akceptovala nové vědní postupy a objevy, přestože jsou naprosto korektní.

Vsadím se, že si myslíte, že každý dnes na vředy dostane antibiotika, ale to se pletete. Až 9 z 10 vředů se dá vyléčit pomocí příslušných antibiotik 2 týdenní kúrou. Ještě dnes, 23 let po objevu, že vředy způsobuje bakterie, tedy ne životní styl nebo stres, je přes 50% vředů STÁLE léčeno pomocí „proton pump inhibitor“ (= skupina léků, která snižuje žaludeční kyseliny) nebo jiného utišujícího opatření, které bakterii nezabijí. Což také nejspíš hraje svou roli ve věci rakoviny žaludku. Toto je link na americké Centrum pro kontrolu onemocnění, rozvádějící tato fakta, ZDE (AJ). Představuje to skutečně „slepý bod“ medicíny – infekční případy chronických onemocnění. Tedy jasně, i ověřený fakt může být doktory stále ignorován.

Proč výzkum tvrdí, že Cpn někdy není faktorem hrajícím roli při chronických onemocněních?

Faktem je, že Cpn v krypické formě, to znamená v buňkách, v nemetabolizující a nereplikující se formě je těžko k vysledování. Je prakticky nemožné ji zjistit bez použití extrémně komplikovaných procedur a dokonce i infekční forma je těžko zjistitelná citlivými DNA (PCR, viz níže) testy. Bylo by vhodné přestat používat méně citlivé testování protilátek. Nemůžeme vidět, jestli pacient vytváří protilátky na bakterii jako u jiných infekcí, a jak již bylo zmíněno výše, pacienti mají rostoucí titry (rostoucí hodnoty protilátek) na Cpn v průběhu svého života. A jako většina z nás jsou vystavováni Cpn opakovaně.

Místo hledání protilátek je tu novější a pokročilejší metoda nazývaná polymerázová řetězcová reakce (PCR), abychom mohli vidět Cpn v tkáních. Tato metoda využívá malé množství DNA, aby zjistila přítomnost bakterie, ne jako stará metoda – screening krve – která zjišťuje protilátky na Cpn.

Problém tkví v tom, že stejně jako roste naše chápání Cpn, tak stejně roste naše pochopení, jak ji zjistit. Laboratoře rozvíjejí cesty nalézání a testování DNA fragmentů, nicméně vše je ještě v plenkách. Některé laboratoře používají část DNA pro zjištění; jiné používají další. To vede k nesouladu ve výsledcích, neboť stále ještě nebylo jednoznačně odsouhlaseno, že metoda jedné laboratoře by byla jasným vítězem na poli přesnosti.

V současné době je test na Vanderbiltské Univerzitě nejlepší na zjištění DNA skrze PCR. Zdokumentovali, že mají shodu s rozštěpenými vzorky. Řečeno jinak, vzorky otestované jako pozitivní jsou pozitivní a negativní jsou negativní v druhém testu, ověřeném v jiné laboratoři. VU nalezla Cpn u většiny případů RS.

Další věcí, která nás mate ohledně toho, zda je Cpn chronická či ne, je to, že určitá vyšetření ji NEMUSÍ vůbec odhalit. Např. jen testování protilátek u lidí s RS, CFS, FM a lidí, kteří nemají žádné chronické onemocnění prokazuje, že není rozdíl mezi testovanými skupinami. Od dob, kdy je Cpn běžnou bakterií, jsme jí vystaveni všichni po celý náš život. Stále vidíme jistý „výzkum“ přesně v tomto; tvrdit, že titry jsou stejné v obou skupinách, tedy chronicky nemocné a normální a dělat závěry o tom, že Cpn nehraje žádnou roli v onecmocněních je hloupé! Otázkou není, jestli jsi byl vystaven Cpn a zda máš vysoké titry, ale otázkou je, zda je to aktivní infekce, nebo jestli se bakterie stala v tvém případě kryptickou. Není tu zatím žádná shoda, co se týče determinace této bezpochyby důležité otázky. Nicméně důkazy se objevují a v některých oblastech je opravdu důležité (jako v oblasti aterosklerózy), že Cpn je příčinou chronických onemocnění.Centrum pro chronické choroby vede cpn jako objevující se patogen v případě aterosklerózy.

Jaká je empirická léčba cpn?

Pokud jsi byl testován na Cpn a jsi pozitivní buď antigenem nebo pomocí PCR, pak jasně víš, že se musíš léčit. V tomto případě věz, že standardní dvoutýdenní terapie jednoho antibiotika nebude stačit na zabití Cpn v některých jejích životních cyklech a reinfekce může nastat, jestliže nebude následovat kombinovaný atb protokol jako Vanderbiltský nebo Wheldonův. Ale pokud máš některou z chorob, do kterých je Cpn zapletená (podívej se na seznam na homepage), bude mít nejspíš cenu provést „empirickou“ (založenou na symptomech) terapii kombinovaného atb protokolu, i když jsou tvé testy na Cpn negativní nebo nejisté. Použitá antibiotika nejsou považována za škodlivá, ani při dlouhodobých léčbách. Pokud je Cpn zapojená do tvých obtíží a vyzkoušíš protokol, budeš mít nejspíš následující zkušenost : nastane zánětlivá reakce nebo zhoršení některých tvých symptomů (způsobené vymíráním bakterií a uvolňováním jejich toxinů ve větším množství), následováno postupným zlepšením symptomů tvé choroby. Reakce na léčbu mohou být v rozsahu od mírné, pokud množství Cpn není tak velké, až po velmi silné a nepříjemné. Ve druhém případě bys měl postupovat velmi opatrně, než nasadíš plnou dávku protokolu. Podobně, zlepšení tvého stavu bude záležet na tom, jak dlouho jsi byl nakažen, jak velké množství Cpn v sobě máš a kolik permanentních poškození už způsobila tvému tělu.

Proč tolik antibiotik?

Cpn existuje ve tvém těle v několika různých formách. První je elementární tělísko. Je malé, tvrdé a aktivně se nereplikuje nebo nemetabolizuje. Hledá buňku, které by se drželo, a která by ho absorbovala. Na tomto stupni může amoxicilin dohnat ET do buněk.

Jakmile je ET jednou uvnitř buňky, transformuje se a stane se metabolicky aktivní a replikuje se. Aby mohlo provést tuto transformaci, jsou využity a znovu sestaveny proteiny, aby proběhla změna. Roste ohromně ve srovnání s velikostí ET, a když je transformace úplná, převezme systém buněčné energie a oloupí buňku o všechnu energii, kterou využije k vlastním účelům. V tomto bodě nastupuje tetracyklinové antibiotikum a blokuje jeden z proteinů potřebných v transformačním procesu (takto fungují antibiotika; blokují proteiny užité k replikaci), takže ET je pouze na půli cesty stát se RT (replikačním tělískem).

Nyní, jedním z problémů, které máme s antibiotiky je v zásadě to, že bakterie jsou velmi lstivé a naučily se rezistenci vůči různým atb, využívají jiné cesty než předtím, takže blokovaný protein už není potřeba. To je to, čím myslíme rezistenci. Určitá bakterie už není déle zdržována určitým antibiotikem od replikace. Co se týče Cpn rezistence, ta může být zastavena přidáním makrolidového antibiotika jako rifampin, azitromycin nebo roxytromycin jako dodatek k tetracyklinům, protože blokují bílkovinou sytézu v druhé části cesty. Pro Cpn je nemožné, aby si vytvořila rezistenci proti této „dvojité zdi“.

Obojí, tetracykliny i makrolidy jsou považovány za bakteriostatika. Nezabíjejí přímo bakterie, ale zastavují jejich množení (replikaci), takže se tělo je zbavino části zátěže a může vést boj bez narůstající bakteriální zátěže, s níž by se muselo jinak vypořádávat. Nicméně v případě Cpn ET (základní tělísko) zůstane v půli cesty přeměny. Není schopno ovládnout energetickou soustavu buňky, takže zůstane závislé na své vlastní. Má něco základní schopnosti přežít samo o sobě v tomto anaerobním (bezkyslíkatém) prostředí, ale ne příliš. Následkem toho spousta Cpn zárodků zahyne zapříčinivše tím endotoxinovou odezvu (viz níže), ačkoliv zatím užíváš jen bakteriostatika.

Nicméně, slušné množství bakterií přežije, i když mnoho z nich zemře stresem z bytí napůl ET a RT, redukující celkové množství bakterií na okrajové množství. Toto nás přivádí k flagylu = entizolu (metronidazolu). Toto antibiotikum zabíjí Cpn zcela, způsobuje mnohým lidem velkou reakci na endotoxiny, závisející na tom, jak velké je u nich množství bakterií na začátku užívání. Z tohoto důvodu řada lidí čeká několik měsíců, berou pouze bakteriostatika, než začnou brát entizol. Poté si vezmou entizol poprvé jen v jedné dávce, pak počkají na regeneraci, než si vezmou další dávku. Pulzy entizolu zabijí některé bakterie a poskytnou tělu a tkáním, reagujícím na LPS, odpočinek.

Wheldonův režim doporučuje užívat entizol 5 dní, každé 3 týdny a pokračovat v braní dalších antibiotik. Cpn, účinně uvězněná bakteriostaticky, čeká na to, až bude zabita tvým dalším entizolovým pulsem, ačkoli některé zemřou pouhým čekání. VU protokol doporučuje entizol bez přestávky mezi amoxicilinem, který zahání ET do buněk, kde mohou být zničeny entizolem. Toto může vyvolat opravdu silnou LPS reakci (viz níže). Dr. A. uvedl ve svém rozhovoru, že nemá žádný problém s pacienty, kteří pulsují entizol, pokud to tak chtějí dělat.

Co je to endotoxin a jak se váže k „herxheimerovi“?

Endotoxin je lipopolysacharid (LPS), protein, který je vně každé gram-negativní bakterie. Gram – negativní bakterie je taková, která nevykazuje Gramovo zbarvení. LPS je velmi imunogenický, což znamená, že způsobuje rychlou reakci imunitního systému svou přítomností. Když zemře gram – negativní bakterie, buď přirozeně nebo kvůli antibiotikům, výsledná dávka LPS plujícího kolem, je pro tělo toxická. „Syndrom toxického šoku“ je reakce na LPS u gram – negativních bakterií. Druhy reakcí na LPS se liší dle závislosti na bakterii, některé jsou více toxické, než jiné. LPS Cpn není tolik toxický- tak moc, jak LPS může být, způsobí reakci, které si povšimneme, ale není nebezpečná jako mohou být jiné LPS.

Syfilida jako další gram-negativní bakterie. Když byla poprvé aplikována antibiotika na tuto strašnou chorobu, zhoršil se výrazně stav pacientů, když se LPS uvolnil do jejich těl. To bylo lékaři pojmenováno jako „Jarisch Herxheimerova reakce“. Spekulovalo se, že fráze „musí se ti udělat zle, než se ti udělá líp“ pochází z tohoto fenoménu. Dnes je termín herxheimer nebo herx běžně užíván jako reakce na jakoukoliv gram negativní bakterii. Dokonce jsem slyšel používat tuto frázi ve spojení s vymíráním candidy po podání příslušných protikvasinkových léků.

Jaká onemocnění chlamydia pneumoniae způsobuje?

Dále: chronickou obstrukční plicní nemoc, uveitidu (zánět střední vrstvy oční koule), optickou neuritis, radiculitidu (bolestivý zánět kořenů míšních nervů), nervovou hluchotu, napříč jdoucí myelitidu, sarcoid, myokarditidu, perikarditidu, kultivačně-negativní endokarditidu, ateromatickou arteriální chorobu, aneurysma, giant-cell (temporální) arteritidu, polyarteritidu nodosa, Wegenerovu granulomatózu, primární sklerózující cholangitidu, reaktivní artritidu, Reiterův syndrom, Bechtěrovovu chorobu, kožní vaskulitidu včetně pyoderma gangrenosum.

Wheldon dodává: "Mezi onemocnění, která ukazují na možnost propuknutí chronické infekce chlamydie pneumoniae a která zasluhují serologické vyšetření, patří tato (mnohočetnost je ještě podezřelejší): opakující se sinusitida (zánět dutin), opakující se infekce hrudníku, chronická únava (obzvláště pokud následuje respirační infekci), fokální neurologické deficity, myalgie, svalová fascikulace (záškuby), opakující se epizody bronchospasmatu, nevysvětlitelná bolest jako při zánětu pohrudnice, angína, opakující se artralgie (bolest kloubů), nevysvětlitelná opakující se bolest břicha, nevysvětlitelná menoragie (silné menstruační krvácení), opakující se anální píštěl, opakující se kožní vaskulitida, achalazie, intestinální dysmotilita.

(Převzato z cpnhelp.org, vřelé díky za překlad Bunny)

Základní informace o chlamydii trachomatis

Chlamydia trachomatis - realita

Chlamydia trachomatis není původně předmětem těchto stránek. Přesto je zde často diskutována a hlavně vzhledem k jejím záměnám ať už neznalostí nebo chybou volby testů či chybnou interpretací výsledků testů, je pacientům často podsouváno, že jsou nakaženi právě touto. Krom toho bývá pak nesprávně tvrzeno, že se jedná jen o nákazu přenosnou čistě pohlavním stykem, což není zcela pravda. Díky těmto nedomyšleným tvrzením se postižení dostávají zbytečně do značně nepříjemných situací. Ne vždy se jednak jedná skutečně o Chlamydia trachomatis, jednak ne vždy i v případě Chlamydia trachomatis se musí jednat o získání v rámci sexu, ale cesty přenosu mohou být zcela prozaické - např. vzduchem kapénkovou infekcí, vodou ve veřejných lázních apod.

Bunny se pokusila shrnout zde několik informací z běžně dostupných zdrojů o chlamydii trachomatis, které by vás mohly zajímat:

Je toto onemocnění sexuálně přenosné?

Ano, pohlavní styk patří k jednomu z mnoha způsobů přenosu. Záleží na daném imunotypu, ovšem jen 3 z 15 jsou údajně přenosné pouze sexem. Další způsob přenosu je zřejmě i kapénková infekce stejně jako u Chlamydophila pneumoniae (tedy vzduchem), dále si toto onemocnění často údajně neseme z bazénů, ale i z kontaktu kontaminovanými věcmi, např. ručníky, jídlem, hmyzem (např.v případě trachomu) atd. Jsou popsány případy očních lékařů, kteří se nakazili od pacientů, které vyšetřovali. Svádět rozšířenost choroby jen na „promiskuitu“ obyvatelstva je holý nesmysl. Chlamydia trachomatis bývá diagnostikována i u malých dětí. Zejména u novorozenců, protože pokud je matka sama infikována, může se dítě nakazit v porodních cestách. Pokud je u vás prokázaná, je pravděpodobné, že nakažen je i váš partner a měl by se léčit s vámi. I když partner není dle testu nakažen, doporučuje se po celou dobu léčby používání kondomu (je nutno respektovat, že se jedná o přenosné onemocní se všemi důsledky z toho vyplývajícími). Tato choroba nespadá pod ohlašovací povinnost.

Zajímavé informace úkytuje např. článek CHLAMYDIA TRACHOMATIS: AKTUÁLNÍ POHLED, MOŽNOSTI A LIMITY PŘÍMÉ DIAGNOSTIKY

Sdělení pana Ing. Emila Bazaly ze dne 2.12. 2006

Požádalo mě několik žen, které trpí perzistující chlamýdiovou infekcí s dotazem o podrobnější vysvětlení související odborné problematiky. Dle jejich sdělení je jim ze strany některých lékařů i publikací podsouváno, že se jedná výlučně o pohlavní infekci v důsledku jejich sexuální promiskuity. Většina uvádí, že se cítí morálně ponížené s ohledem na jejich partnerskou vzájemnou věrnost. Chlamýdie se pohlavním stykem běžně přenášejí, ale nesrovnatelně více přenosů je v důsledku kapénkové infekce a to i u chlamydie trachomatis. Z tohoto důvodu by si měl každý postižený dokázat zodpovědět, zda tuto infekci mohl získat pohlavním přenosem. Skutečností je, že je velmi obtížné u konkrétních případů zjistit zdroj infekce. Tím mohou být jak hospodářská a domácí zvířata, tak i infikovaný člověk. Vezmeme-li v úvahu, že u chlamydie trachomatis je dosud známo 15 serotypů (imunotypů) a z toho pouze 3 (L1, L2 a L3) se řadí k sexuálně přenosným, pak tvrdit, že chlamýdie byly získány pouze sexuálním přenosem je vyložený nesmysl. Dovolím si tvrdit, že jeden sérotyp je u daného jedince schopen jak primárně (přímé napadení buněk), tak i sekundárně (poruchou inervace) ovlivňovat zdraví a funkční činnost většiny životně důležitých orgánů (játra, plíce, mozek, slinivka břišní, urogenitální orgány a další). Ze své dlouholeté praxe vím a mohu to odborně dokumentovat, že mnohdy se dělají chyby v určování druhu chlamýdií, a tak určit druh a poté navíc sérotyp v podmínkách našich diagnostických laboratoří je zřejmě obrovský problém. Odborná problematika chlamýdií je velmi složitá a zdaleka ne plně probádaná a proto přikládám odkaz na článek (viz dole) , kde je možné se dozvědět více o této nebezpečné, mnohdy život ohrožující infekci.

S pozdravem Emil Bazala

Nejnovější verze tohoto článku je v sekci DOKUMENTY - Latentní infekce chlamýdiemi je pravděpodobně příčinou velmi širokého spektra onemocnění lidské populace

Jak ji léčit?

Wheldonův protokol je aplikovatelný i na chlamydii trachomatis, jedná se stejně jako u Chlamydophila pneumoniae o intracelulární bakterii. Primárně postihuje urogenitální trakt a oči (může způsobit trachom). Čtěte Cpn zjednodušeně a Základní informace ZDE.

Jaká onemocnění vyvolává?

Onemocneni vyvolana jednotlivymi serovary ch. trachomatis:

sérovary A, B, Ba, C :
• trachom (endemicky v tropech a subtropech, v ČR ne)
sérovary D, Da, E, F. G, H, I, Ia, J, K :
• inkluzní konjuktivitida
• uretritida (primární nekapavčitá nebo dokonce postgonokoková uretritida)
• epididymitida, prostatitida
• cervicitida, endometritida, bartolinitida, salpingitida
• chronický zánět v malé pánvi, periapendicitida, perihepatitida
• Fitz-Hugh-Curtisův syndrom (akutní perihepatitida)
• Reiterův syndrom (konjuktiva, uretra, klouby, popř. mukokutánní léze)
• reaktivní artritida
• proktitida, faryngitida
• chlamydiové infekce novorozenců (akutní inkluzní konjuktivitida, pneumonie i za několik měsíců, mesotitida)
• pneumonie starších dětí a dospělých
• ateroskleróza (?)
• astma (?)
• některé karcinomy (?)
sérovary L1, L2, L2a, L3
• lymfogranuloma venereum (endemicky v tropech a subtropech, v ČR ne)

Prevzato z http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2004/04/07.pdf - článek CHLAMYDIA TRACHOMATIS: AKTUÁLNÍ POHLED, MOŽNOSTI A LIMITY PŘÍMÉ DIAGNOSTIKY

Zde výňatek z webu dieta.sk: (nová adresa zde)

Chlamydie trachomatis jiného typu však způsobuje podobnou chorobu – paratrachom, který se objevuje i u nás. Vyskytuje se u novorozenců nebo u dospělých. U novorozenců se podobá kapavkové infekci spojivek. Spouštěčem jsou mirkoorganizy z rodu Chlamydacea, které se nacházejí v urogenitálním traktu matky a dítě se infikuje při porodu. Na rozdíl od kapavkového zápalu se nemoc projeví 6. až 12. den po porodu. Projevuje se hnisavou až hlenovou sekrecí ze spojivkového vaku. Přibližně v polovině případů nastupuje ve 4. – 7. týdnu po narození chlamydiový zápal plic. Kromě přenosu z matky na dítě se uplatňuje i přímý přenos znečištěnými prsty, nepřímý přenos znečištěnými předměty, jako jsou společné ručníky, kapesníky apod. Přenos mohou zprostředkovat i mouchy. Imunita je po překonání nemoci slabá, často se opakují infekce. U dospělých se paratrachom označuje jako zánět spojivek z plaveckých areálů. Pramenem nákazy je voda z bazénů, která obsahuje mikroorganismy rodu chlamydacea z urogenitálního traktu člověka. Po inkubační době 8 až 14 dní se projeví akutní zánět spojivek s mírnou sekrecí, otoky víček a tvorbou početných uzlíků na spojivkách. Chorobný proces se lokalizuje v dolní prostoru víčka u spojivky. Na rozdíl od trachomu se neobjevují známky praskání uzlíků nebo zajizvování.

(zpracovala Bunny a Jan)