Pavle! plně tě chápu, každé byť nepatrné zlepšení dá člověku naději a sílu jít dál .. Jenže to pochopí asi jen ten, kdo ty divný stavy v hlavě a v očích poznal na vlastní kůži.. Je to jak říkáš, ten kdo nás ignoruje a nevěří, nikdy neví, kdy to chytne on sám a kdy bude potřebovat pomoc ostatních a změní názor na vše kolem.. držím ti moc palce v léčbě!!! určitě přijde den, kdy tohle všechno skončí a uvidíš jako dřív a bude ti zase dobře.. S tou maturitou tě taky obdivuju ...protože v tomhle se učit, to teda fakt klobouk dolů.....!

Pavle,držím ti palce,jsi velký romantik,sleduju tvoje příspěvky a chápu je.Hodně z nás si troufá přiznat jen ty fyzické problémy.Zhruba před 30 lety jsem na tom byla podobně a dnes ve 52 letech jsem možná našla příčinu všech mých potíží.Jsem permanentní pesimsta,ale taky melancholik a idealista.Dnes je na pořadu dne materialismus a to mi moc nevyhovuje.Jsem na WP od 6.1.2007 a když je mi zle,tak si říkám co bude až se "uzdravím"?Budu jiný člověk?Pozala jsem tě v Praze,moc ti fandím a věř,že jestli ve tvém věku znáš beznaděj,věř,že máš šanci to touhle léčbou změnit...........máš tady určitě oporu v nás stejně postižených,někteří nemají rádi to vylívání pocitů,ale na to nedej,ta možnost ulevit si je fantastická......zatni zuby a bojuj,nehleď na okolí........já se tím řídím poslední dobou,jinak bych tu už dávno nebyla

Nádhera!! Díky za tenhle příspěvek, jestli jsem dneska psala o té beznaději a jejím vlivu na psychiku, tak Tobě musím poděkovat za tenhle příspěvek - myslím, že z těch, kdo ho četli, bude mít významné procento dnešní den trochu růžovější :-)

Moc Ti to přeju, a hrozně držím palce, ať to je Ti tolik fajn, jak jen to jde, ať zvládneš tu maturu a přijímačky. A víš co? Je výborné, že se dokážeš takhle spontánně zaradovat, ono to pomáhá proti té beznaději, každý den, kdy si člověk užívá zlepšení, jde k dobru. Drž se, člověče...

Barka Několik let bolesti hlavy, bolesti kloubů, bušení srdce, bolesti u srdce, tinnitus, závratě, pocity "nedodýchnutí", bolesti v oblasti hormích plicních laloků, zvýšené teploty, chronická únava.

Je hezké číst, že se někomu daří lépe. Ale pozor - ono to probíhá jako vlny na moři - jednou nahoře, jednou dole. To si tu asi prožil kdekdo. Vidím, že jsi nádoba citlivá, tak to neslož, když se na čas (třeba ne) přestane dařit. Chce to hodně trpělivosti a hodně si toho zkousnout. A vydržať!

Chronický zánět prostaty, kloubní obtíže, otoky očí, únavový syndrom. Wheldon od 02/2007

Hlavne ak raz budeš skutočne lekárom,aby si nezabudol v akých si bol sračkách a neposielal ,,neriešiteľných pacientov" k psychiatrovi.Prajem ti veĺa optimizmu,ktorého ja nemám na rozdávanie a veĺa síl do ďaľšieho boja,lebo jeho koniec asi aj v tvojom prípade je ešte v nedohľadne!

To víš, že bych na to nezapomenul. Na to se zapomenout nedá. Myslím si, že nás to všechny ovlivní nadosmrti. Myslím si, že mi to do jisté míry nastínilo pravdu tohoto světa nevysvětlitelností. To jak se ten zrak a pocit v hlavě malinko mění, způsobuje, že se začne lépe přemýšlet. Už nyní mohu trochu  myslet videt  . Jsou dny, kdy nevíte ani co je za den! A kolik je hodin. A nevíte kde ste, a ani se nad tím neumíte zamyslet přes ty tlaky v hlavě a vůbec přes ten celkový stav do kterého je člověk v tomhle vržen. Bohužel, nemohu spát, a už teď večer je mi zase hůř. Jde o to, že když se do toho dostane kdokoliv poprvé, tak neví co se s nim děje, protože to je nepopsatelný. A navíc v tom stavu nelze komukoliv cokoliv zdělit. Už jenom z toho důvodu, že nedokážete vytvářet slova a nedokážete ta slova zpětně vnímat a následně registrovat slova reagujícího lékaře. Ta nervová dráha tam ,,nefachá" tedy člověk nevnímá polohu prostředí kolem a je vržen do jiné dimenze situované v bolesti hlavy. Je to pocit jako by se člověk vůbec nepohyboval po zemi.A přitom má svíravý tlak, prostupující z očí do hlavy. Většina určitě znáte tento stav. A potom se člověk jakoby ani nemůže vnímat. Nedokážeme vnímat sami sebe v prostoru a čase. A nevíme ani jak navenek vypadáme a nevidíme lidem do tváře, přesto, že vidíme tak, že dokážeme hodně. Ale je to neustálý přemáhání sama sebe v tom s tavu k tomu aby člověk vůbe mohl někam dojít. Nebo přečíst slovo a zamyslet se nad ním.am dojít ale to prostředí kolem jaksi neexistuje.Takže člověk ani nemůže brečet, přes tu bolest. Zkrátka nic nefunguje a vy jenom vnímáte okolí jako bolest potom   vás  považují za psychicky nemocné. Přitom sami nevěďí,  co  to je psychika, sami nevěďí, co to je život.Akorát si utlumují svojí nervovou soustavu před poznáním pravdy tím způsobem, že si z nás dělají tzv. blázny, což je slovo, které se vyslovuje, když si nevíme rady. Místo toho by se měla říkat příčina. Jesli je to genama, nebo mikroorganismama, jiný faktory nejsou. To co nazýváme, že je sprostý vůči nám, je vlastně chování, které je odvozeno od jejich vlastní schopnosti přesvědčovat svůj organismus o nadřazenosti. Přitom by se obecně mělo uvědomiti si toto: Všichni máme společný základ ve hvězdách a velkém třesku a neumíme si to vysvětlit. Tak proč se sakra nad někoho povyšovat. Kdy už se tohle ztratí tohle chování. K pochopení snad ani nikdy nemůže dojít. Těžko říci, zda někde existuje nějaká planeta, jako ta naše, kde je jenom jedna nervová soustava rozprostřená a vnímající pouze blaho, nebo naopak bolest. A proč vůbec k tomu, že vnímáme zrak a bolest dochází? Přemýšlím nad tím a jak se mi čistí hlava od toho svinstva tak mám čím dál tím větší pocit, že bych měl třeba možnosti jak se nad tím zamyslet.

Vlastně říkám tu, že mi je líp, ale vlastně v podstatě mi je pořád mizerně. Ale člověk už je tak zdeptán, že jakoukoliv změnu vítá a má tendenci se s ní dělit s druhými, ale jenom s vámi, protože to jinej nikdo nechápe. Jak smutný. Píšu tady hodně příspěvků zase nechci ten web přetěžovat sebou, ale zkrátka pravda je, že mi pořád neni, jako by to mělo bejt. Ale věřim, že v tom nejsem sám a že někde kolem mě, v prostředí, které částečně nevnímám ani přes zrak ani přes nic jsou lidé, co to znají a pracují na tom aby se to změnilo. Kdyby to měli všichni tak už se na nic nepřijde protože nikdo by přes tu bolest nedokázal jakoby přemýšlet. Vždyť ten nezdělitelný stav známe všichni, co sme tim prošli, nebo procházíme.

Pavle,je to neuvěřiteln,ale po entizolech to teprve začne.Teď zrovna mám 3. den 3.pulzu........už týden válčím s váčky na zubech........slivovice a herbadent....už praskly a protože beru atb.,nešla jsem k zubaři,nevím,možná to je hazard,ale po resekci netoužím .Věřím,že díky WP to zvládnu.Váčky byly vlevo nahoře,předtím mě u 2.pulzu bolelo levé koleno.Dnes ráno bolí kloub na zápěstí pravé ruky.........a v krku opět neskutečné hleny.........to,co popisuješ s očima,znám...........bušení srdce,tlak v krku postupjící přes oči do hlavy........pocit,že se nafukuje obličej a že brzy praskne......tlak v hlavě,zmatenost......a oči jako podlité krví..........Jan říká,není to procházka růžovým sadem a bude to trvat dlouho,ale je tady n a d ě j e...............vydrž