Moc pěkně napsané! Tak to měla i moje mainka, tak nemocná jsem já i můj syn. Ano, i já mám výčitky vůči své mamince, že jsem jí nepomohla,  i vůči svému synovi, že jsem ho přivedla na svět tak nemocného. Ale na druhou stranu vím, že nemůžu obviňovat sebe, víc už pro syna udělat nemůžu, ale viním společnost z nezájmu léčení. Ale to už se pouštím na velmi tenký led! Společnost, resp. lékaři nikdy nepřiznají, že infekce léčit nedovedou a že tzv. léčení-neléčení je jen otázkou byznysu! Myslím, že na ničem na světě se nevydělává víc, než na nemocech, at už jakoukoliv formou.  Z důvodu, že jsme stáe odesílaní na psychiatrii jsme kokopírovala  z boreliozy, /pokud se to nesmí, opravte , prosím, příspěvek!/ toto:

15.3.2 Somatizační poruchy (F45.0)

Řadí se mezi úzkostné stavy, ačkoli úzkost nebývá jejich dominantním příznakem (může se však, stejně jako deprese objevit) a pacienti si stěžují především na vágní a stěhovavé somatické (vegetativní) obtíže. Symptomy začínají již po 20. roce věku a vyznačují se značnou proměnlivostí; gastrointestinální obtíže (bolesti, říhání, ruminace, nauzea, zvracení, diskomfort, průjmy, zácpa) patří však mezi nejčastější. Zcela typické je, že odléčí-li se jeden okruh potíží, objeví se do měsíce jiný. Postiženy jsou všechny systémy. Pacient svého lékaře navštíví minimálně jednou měsíčně, pokud tak náhodou neučiní, neznamená to, že se uzdravil, ale že bu´ je právě u jiného odborníka, nebo podniká (většinou svéráznou) samoléčbu.

Porucha je označována spíše než za chorobu, za styl života, ženy jí trpí častěji než muži. Průběh je kolísavý, většinou však chronický a zdravotní obtíže významně narušují sociální život postižených. Diagnostická kritéria (MKN-10, 1992) uvádějí pro pozitivní diagnózu tyto požadavky:

* alespoň dva roky trvání mnohočetných a proměnlivých symptomů, pro něž nebylo nalezeno organické vysvětlení,
* stálé odmítání přijmout radu či ujištění několika různých lékařů, že pro symptomy není „somatické“ vysvětlení,
* určitý stupeň zhoršení sociálního fungování v důsledku obtíží.

Léčení je svízelné, pacient se brání systematické psychiatrické terapii, důsledně se obrací na somaticky orientované lékaře, kterých navštíví neuvěřitelné množství (včetně léčitelů, fytoterapeutů a dalších). Postup lékaře by měl důsledně směřovat k edukaci vysvětlující podstatu symptomatologie, více než farmakoterapie pomáhá trpělivé psychoterapeuticky orientované vedení, jehož podstatnou součástí by měla být pozitivní orientace nemocného ...

15.3.3 Hypochondrická porucha (F45.2)

Postihuje stejně muže jako ženy a jejím podstatným rysem je obava pacienta, že má jednu (někdy více) vážných progredujících somatických chorob. Většinou se však zaměřují na jeden až dva orgány. Pacienti mívají tyto klinické jednotky pečlivě nastudovány (v poslední době sbírají informace i na četných portálech internetu), běžné a fyziologické projevy interpretují jako těžkou patologii, neustále se sledují a pozorují. Často je přítomná manifestní deprese nebo úzkost.

Léčení je svízelné, pacienti často odmítají psychiatra – je však určitá možnost konzultovat odborného somatického lékaře s psychiatrem. V posledních letech se doporučují antidepresiva, která se jeví jako účinnější než anxiolytika.

15.3 Klasifikace

Při zvažování primární psychiatrické diagnózy přicházejí v úvahu zejména úzkostné poruchy a depresivní porucha. Rozdělení těchto poruch podle současné klasifikace (MKN-10, 1992) umožňuje lepší komunikaci mezi odborníky jednotlivých oborů, jednotný pohled na diagnostiku a terapeutické algoritmy ...
(konec citace)
Po přečtení výše uvedeného mám vážné obavy, že lékaři se budou opravdu  snažit zařadit nás postižené nějakou infekcí -nemocné hlavně právě do této kategorie.Že už je ani zajímat nebude, co koho bolí a jaké má laboratorní výsledky! Výhodou je to jen při získávání invalidního důchodu na hlavu pro ty, kdo ID získat chtějí i za cenu této diagniozy,./Vím o nich tady i na borelioze. /Ono se  pak těžko věří těm, co by se chtěli vyléčit. Je to smutné, ale pravdivé.

Jo, mám ségru, která dělá zdravotní sestru na psychiatrii a všechny moje potíže má za psychickou poruchu. I potíže mého otce, který má krutě bolavou a zkroucenou nohu ( a nikdo na RTG nenašel nic mimořádného) a další závažné trable, označila za somatizujícího pacoše. Nejhorší je, že odmítá předat informace o vztahu chronických infekcí a RS (z důvodu, že je to podle jedné neuroložky naprostý nesmysl) své tchýni, která touto chorobou trpí.

U nás dokonce i jedna kočka trpí potížemi s fungováním vnitřních orgánů a anémií, zatím se (po četných vyšetřeních) nepřišlo na to, co jí je a podle našich to má samozřejmě PSYCHICKÉ. 

Ano, na psychiku se svede úplně všechno a koukám, že nejen u lidí.

Ireno,stejně to mám i já......mamka,já i syn/o něm jsem psala v blogu-momentálně se připravuje na první pulz...to považuju za svoje malé vítězství.Bohužel mám ještě dceru/ne ve smyslu,že ji mám,ale v tom smyslu,že je můj velký oponent.....pracuje na bakteriologii....takže odborník......o ni se bojím,mám taky výčitky,že jsem porodila obě svoje děti nemocné chronicky odmala........vím,že to tak úplně není moje vina,ale tu nepřesvědčím,že její potíže způsobuje taky chlamydie.Vlastně jí pořád tvrdím,že jejich laboratoř špatně interpretuje výsledky lékařům,a ti nás proto odmítají léčit-samozřejmě ona za to nemůže,ale její vědomosti jsou z oboru...proto je to pro ni nějak nepřijatelné,když ji tvrdím svoji pravdu.

Já bych řekla naopak, že za spoustou psychických problémů stojí nějaká infekce. Znala jsem jednoho agresivního psychopata (bývalý šéf) - každý rok zápal plic, migrény... Taky jednoho kluka (mimochodem velice chytrého) - schizoafektivní porucha - pořád "nastydlý". Vsadím boty, že nejmíň u jednoho z nich to souviselo.

Po precteni teto diskuse musim napsat asi toto.Vite vsichni jak jsem na tom zdravotne a ted mam dve deti,ktere bohuzel jsou uz taky nemocny,syn ma nekdy potize s kycli,ze nemuze stat jen lezet,jak ho boli,ve skole se mu udela spatne ze si musi lehnout, a dcera je na tom mnohem jeste hur.je bleda a boli ji rameno kde ji museli odoperovat klicni kost.a ted chudak je v nemocnici v Motole a ja nevim a nemuzu pomoci.A tak si rikam ze za vse muzu ja ,ze to maji ze me,a ja s moji mami.A dr. tomu neveri,stale mi rikaji ze jsem hypochondr.Ja bych jim dal velice rad vsechny priznaky aby pochopili.

a to si vemte ,jak zacházejí s cizincem,na kterého jsem to přenesla já.v nemocnici se s ním odmítají bavit,posílají ho na za odborníkem an hlavu a mají ho za symulanta,jen jsme tam došli,že pořád má problemy,tak jen zavraceli oči,ani se na něj doktor nešel podívat a to bylo už 6 měsíců po prvních příznacích potíží.pak jsme šli k soukromému doktororvi a ten nám řekl,že máme chlamydu.nevíme o tom nic,jen tak čtu a pozoruju,že já z toho,co tu je psané cítím jen bolesti v pánvy a bolesti nohou z neznámého důvodu,k vůli které ted jsem na neschopence a můj přítel má pořád nervy ,na pochodu,neustálé bolesti  a stěžuje si na kolena a kotníky.taky je pořád moc unavený a zhoršil se mu zrak.vše tomu nasvědčuje.máme před svatbou a chceme mít děti a k tomu je zoufalí,žes e dočetl,že při dlouhodobém neléčení může byt neplodný.fakt ti doktoři v nemocnici..mi jsme češi a máme to 50x jednodužší,než on,věřte mi,já byla jako chodící translátor pro jeho potíže a musela jsem se taky dohádat s doktorem,aby ho vyšetřil.dle něj je zcela v pořádku a urologicky to nemá a soukromí doktor řekne chlamidie.sice to není levné,platit doktora bez karty pojištovny,ale zase víme,že jsme opravdu tam,kam nás každý v duchu posílá...

"... Chtěl bych doktora, který má s touhle léčbou nějaké zkušenosti.

Chci vědět proč se děje, to co se děje.

Jestli už nejsou resistentní všechny ty neviditelné potvory na ATB, co beru.

Nechci si ordinovat samoléčbu na základě toho, co si přečtu někde na internetu.

Necítím se kompetentní dělat takováto rozhodnutí týkající se mého zdraví.

Kde je pracoviště, kde se mi dostane odpovídající péče? ČR, Evropa, ve světě?..."

I takto to cití 

 

 "...S kolenama jděte na ortopedii, se zádama na rehabilitaci, s očima na oční, s abscesama na kožní, s močovýma cestama na urologii, s bušením srdce na kardiologii, s kašlem na plicní..... No chodili jsme poctivě jak pitomci, nepomohlo nic, jen to byla ztráta času a peněz z veřejného zdravotnictví..."

I takto to je, bohužel!

 "...Na chirurgii, kam me dohnala opravdu silena akutni bolest a strach ze zaniceneho slepaku, se na me pan doktor podival, usmal se a rekl mi, ze jsem zdrava jako rybicka, ze na gastrto me OL posila uplne zbytecne. Cynismus v jeho ocich nelze zapomenout. Na gastru (prestoze jsem trpela na zacpu) mi udelali vysetreni zaludku a jicnu (chachaaa), vse v poradku, sbohem slecno. Na dotaz, jestli problem nebude spis v jine casti traviciho traktu mi bylo receno tonem, ktery naznacoval, ze otravuju, ze to by se zjistilo az casem...az kdyz zacnu pozorovat krev ve stolici! Ano, tohle mi rekl pan doktor s titulem CSc. Na neurologii, kam me poslala obvodacka, jsem se doplazila naprosto psychicky vycerpana a prave tam nastal bod zlomu a okamzik, na ktery kazdy z nas ceka - "mela byste si zajit k psychologovi...vase problemy jsou jednaznacne psychcickeho razu"..." 

Muj pribeh - Part II.

Ja bych tady jenom dodala, ze moje problemy zacaly v dobe, kdy jsem byla na vrcholu zamilovanosti, a bylo to dosud moje nejstastnejsi obdobi v zivote. Problemy prichazely plizive, ale jiste a prvniho pul roku jsem je psychicky zvladala s optimismem a virou, ze se brzo vyresi. Nestalo se tak. Zacaly se rapidne zhorsovat a nabalovat, dnes je z krasne holky troska a stale jen dokola posloucham, ze za to muze stres. Protoze uz dva roky slysim jen "musite si zajit tam" a "uvidime" misto, aby mi vlastni lekar udelal dukladne testy a zacal me lecit, jsem nyni opravdu psychicky na dne a ve stresu a psychologa potrebuju, protoze nevim, jak mam zit se vsemi temi zanety, ktere krome me nikdo neresi. A tak se patm, kdy nasi lekari zacnou tvrdit, ze za nase cetne problemy muze premira stesti? Zacinam verit, ze nasim nejvetsim problemem nejsou bakterie nebo viry, ale ceske zdravotnictvi. 

nadaku
Dobrý den, jsem tu dnes poprvé a s velkým zájmem jsem pročítala vaše komentáře. Patřím také do skupiny lidí, které trápí chlamydie pneumonie. S těmito mikroorganizmy bojuji od poloviny srpna 2009, přestože nemoc u mě probíhala již mnohem dříve. Tak jak se většinou všude popisuje, začalo to opakovanými záněty horních cest dýchacích a záněty dutin. Pravidelně jsem navštěvovala svoji ošetřující lékařku, která neprováděla zatím žádnou radikální léčbu, neboť jsem byla bez teplot. Protože zpívám ve sboru, tak jsem tyto záněty řešila nárazově Ibalginem a různými tabletkami na hlasivky, volně dostupnými v lékárně apod.. Když se mi ale přidaly další komplikace kolem pravého kyčelního kloubu a já jsem během dvou měsíců nebyla schopna si již ani pořádně na nohu stoupnout, natož sportovat (pravidelně jsem chodila do fittcentra, na běžky, velké túry v přírodě se psem, horská turistika), navštívila jsem ortopedického lékaře. Ten sice bez RTG dobře odhadl, že kyčelní kloub bude v pořádku a tak mi začal v místě bolesti provádět obstřiky myorelxatia. Začala jsem docházet na rehabilitaci (elektroléčba, masáže) bez efektu. Takže má cesta vedla do Prahy k výbornému ortopedovi, který si nechal udělat RTG snímky mého kyčle ze všech stran a závěr byl ten, že kyčel je opravdu naprosto v pořádku a že bude příčina jiná. Protože mám dost blízko svým pracovním zařazením ke zdravotnictví, tak jsem si nechala také udělat výtěr z nosu a opět, již opakovaně, mi byl potvrzen staphylococcus aureus (zlatý stafylokok). PL mi nasadila Augmentin, ortoped v místě bydliště Recoxu proti bolestem.Přesto pan primář z ortopedie řekl, že mu to nestačí a že chce celkový krevní obraz, včetně borelie a chlamydií a nařídil mi maximálně odlehčovat zátěž nohy, tudíž jsem obdržela berle a byla 2 měsíce v neschopnosti. U své lékařky jsem trvala na rozboru krve na chlamydie. Chalmydie pneumonie byla pozitivní (IgA 2,4 a IgG 3,3 - IgM neg). Dle článků, které jsem zde měla možnost číst, byly mé hodnoty velmi nízké, přesto jsem měla velké bolesti, takže si ani neumím představit, jak se cítí člověk, který má výsoký nález hodnot IgA a IgG.  Největší show byla při návštěvě ordinace UKN, kde jsem měla nález bez sekrese v nosní dutině, pouze dutinu překrvenou, jednoduše závěr prakticky negativní. Přesto mladá lékařka rozhodla provést diagnostickou punkci, kterou jsem rezolutně odmítla, neboť byla podle nálezu nesmyslná! Byla jsem poslána na zubní vyšetření - závěr - zuby bez zánětů. Trvala jsem na vyšetření v infekční ambulanční ordinaci (u svého známého lékaře), který mi potvrdil, že mám, cituji: chronickou chlamydiosu pneumonie, která může být příčinou potíží, může zhoršovat jinou etiologii ). Nastala tříměsíční léčba ATB, tedy DXM, metronidazol. Přiznám se, že si již nepamatuji přesný postup asi pěti druhů léků, včetně ATB, ale byly to fakt driáky. Jak jste tu již někteří popisovali, asi po deseti dnech šílené bolesti, které se vracely v různých vlnách. Zdravotní stav se mi zlepšil, ale zase se začaly dostavovat vedlejší účinky na léčbu (poškození nehtového lůžka, bolesti kloubů, občas bolesti ledvin, bolesti hlavy, nevolnosti). K této léčbě jsem užívala a dosud užívám jako doplněk denně probiotika (Probiopon a Chlamydil extra + vitaminy řady B). Kromě jiného dlouhodobě užívám Omeprazol, neboť jsem měla opakované záněty žaludeční stěny. Je pravda, že se s užitím těchto přídavných preparátů se zdravotními potížemi vyrovnávám lépe. Občas jsem psychicky na dně, když nemohu například s větší lehkostí, jako dříve provádět běžné domácí práce, nebo sportovat. Naštěstí mám výbornou rodinu a mnažela, kteří mi v tom opravdu velmi pomáhají. Celá rodina jsme velmi sportovně aktivní a já byla šťastná, když se mi podařilo teď po půlroční léčbě vyrazit s wolking holemi na 3 km túru!!! Opravdu jsem byla šťastná, protože jsem viděla, že jsem na tom o něco lépe. Sice mi zase znovu přibývají bolesti v blízkosti pravého kyčle a navíc se k tomu přidala pravá ruka (část kolem palce a zápěstí s vystřelováním bolesti k lokti), protože již skoro 2 měsíce neužívám ATB. Pomalu mě čakají nové krevní odběry a pak se uvidí, co bude dál. Jak mi sdělil můj ošetřující lékař na infekci - ty mrchy sice pozabíjíme, ale ono jich tam přesto pár zůstane a opět se pomnoží a zase si vyberou nějaké jim příjemné místo na další růst a trápení mého těla. Já to nevzdávám, stále věřím, že se s touto nemocí poperu. Vy se hlavně nenechte odbýt u lékaře. Většina lidí s chlamydiemi dokáže žít, aniž  by jim ublížily, ale je nás tady dost, kteří máme oslabený imunitní systém a nám může pomoci jenom cílená a dlouhodobá léčba, o které by měli hlavně rozhodovat lékaři infekčních oddělení ve spolupráci s dalšími lékaři, dle probíhajících potíží.... Mějte se hezky a přeji vám všem hodně zdraví!!!

 "...Je potřeba hledat a zkoušet a stále jít kupředu.

Když se zavřou jedny dveře, otevřou se jiné...!

Trochu optimismu neškodí aneb je to tak, byť to otvírání trvá někdy strašně dlouho a zpočátku se to zdá často jako nemožné, neskutečné, nereálné, sci fi, utopie, a těch zavřených dveří se zdá děsně nespočetně. 

Dobrý den,
v první řadě bych chtěla říct, že tento web je velmi přínosný. Moc za něj děkuji, je tu vše obsáhle popsáno a k tomu příběhy pacientů, které jsou taktéž velmi nápomocné.
Mám podezření, že můj syn má taktéž chlamydii. Nyní právě prodělává respirační onemocnění, má ošklivý dávivý kašel. U jeho lékaře jsem si vyprosila výtěr z krku. A také jsem samozřejmě chtěla krevní testy, jenž v té chvíli nemohly být provedeny. Na krev jsme objednáni až na příští týden. Chtěla jsem se zeptat, jestli jistý časový odstup může mít na výsledky testů vliv. Zda i přesto, že by třeba chlamydii měl po týdnu už to nebude patrné. Děkuji za odpověď!

A jaké léky syn bral ? Krev nejlépe asi s odstupem 6ti týdnů od dobrání ATB.Záleží, zda myslíš, že má chlamydie poprve, nebo trpívá na nějaké potíže.

Děkuji za reakce..vše ještě řádně prostuduji. ATB neužíval, takže s tím problém nebude.Příznaky vážnějšího rázu nemá, jen ty respirační problémy a jelikož už si prodělal jedno velmi vážné onemocnění a díky zanedbání lékařů to mohlo skončit tragicky, jsem teď velmi opatrná, a nepřehlížím jisté signály.

Pred rokom som bola zdrava

"... všetky testy v poriadku. Len Cpn stále zvýšené.

Záver: z nemocnice ma prepustili ako zdravú, chlamýdia je dostatočne preličená, dnes to má každý... bla, bla však to poznáte.

Infektológ úprimne povedal, že mi viac nevie pomôct. Skúsila som si pomôcť tak, že som mu vytlačila kompletne príručku liečby podľa WP, zobral si ju, ale nereagoval. Ocitla som sa sama so svojim problémom, nešťastná, zúfalá, nevyspatá - asi mesiac som nepala skoro vôbec, odkázaná na psychiatra.

Psychiaričku som sama vyhľadala, lebo som si myslela, že keď niečo neurobím, tak sa zrútim. Psychiatrička, mi povedal, že ten stav môže sposobovat chlamýdia, že ona mi pomôže antidepresívami a liekmi na spanie, ale problém treba riešiť na infektologii.

Keďže som vyčerpala oboch infektologov v okrese, vybavila som si lekárku na infektologii v nemenovanej nemocnici v Bratislave, že sa môj zdravotny stav pohne vpred. Márna nádej. Pani dokotorka sa mi takmer vysmiala, čo si vymýšľam, že moje problémy nemôže sposobovať cklamýdia, že sa mám začať pohybovať, športovať a nechať liečiť psychiatrom.

Pohybovala som sa iba s veľkým sebazaprení, nevládla som ani existovať, nieto ešte športovať.

Všade ma musel doprevádzať manžel, čo som nevládala pomaly stáť na nohách au vôbec nie agrgumentovať lekárom. Ocitla osm sa so svojim problémom na začiatku. Začala som brať antidepresíva, lieky na spanie a študovať, študovať, študovať. Dospela som k poznaniu, že si musím pomôcť sama..."