Neurodegenerativní onemocnění

Disclaimer: Autoři překladu nejsou lékaři ani nemají lékařské vzdělání a nenesou plnou odpovědnost za jeho absolutní bezchybnost a terminologickou správnost. Překlad byl proveden dle nejlepšího vědomí a znalostí.

http://www.immed.org/illness/Neurodegenerative%20Diseases.html

 

Neurodegenerativní onemocnění


Neurodegenerativní onemocnění (dále jen NDO) jsou chronická degenerativní onemocnění Centrálního Nervového Systému (CNS), které často způsobují demenci (dementia). Přestože je stále z větší části příčina a mechanismus této skupiny onemocnění mozku málo známá, stále vzrůstá jejich výskyt, a to jak v rozvinutém světě, tak i v rozvojových zemích a jsou často nalézány u stárnoucí populace. Tato onemocnění jsou charakterizována molekulárními změnami v nervových buňkách, které vedou k jejich degeneraci a v konečném důsledku k nervové dysfunkci a smrti nervových buněk, což vede k neurologickým příznakům a symptomům a v extrémních případech i k demenci. Toto se zdá být genetickou souvislostí (genetic link) k neurodegenerativním onemocněním. Avšak, genetické změny a změny v genové expresi, vyskutující se u těchto onemocnění jsou komplexní.

Jeden z typů změn nalézaných v podstatě u všech NDO je nadměrné působení oxidativních volných radikálů (over-expression of oxidative free radical compounds), tj. oxidační stress, který způsobuje změny lipidů, proteinů a genetických struktur.

Kromě genetiky a změn v genové expresi (gene expression), se soudí, že u mnoha NDO hrají roli také: chybné stravování (nutritional deficiencies), zranění hlavy (head trauma), toxiny ze znečištěného životního prostředí (environmental toxins), chronické bakteriální a virové infekce, autoimunní imunitní reakce, cévní nemoci (vascular diseases), hromadění tekutin v mozku, změny v koncentracích neurotransmitérů (neurotransmitter concentrations) a další příčiny.


Amyotrofická Laterální Skleróza
Amyothrophic Lateral Sclerosis (ALS)


ALS, rovněž známa jako Lou Gehrigova nemoc, je progresivním NDO „horních a dolních motorických neuronů“ ( upper and lower motor neurons) umístěných ve středním mozku (mid-brain), mozkovém kmeni (brainstem) a míše (spinal cord).

U ALS se motorické neurony v těchto částech stávají dysfunkčními a pomalu umírají. Pokud se tak stane, tak svaly již nemohou dále dostávat nervové impulzy z mozku. Svaly tak slábnou a zakrňují, což vede posléze k svalovému ochrnutí (muscle paralysis). ALS postupuje docela rychle, a pouze 5% pacientů s ALS přežije víc než 5 let od doby stanovení jejich diagnózy. Diagnostika ALS je prováděna neurology a obecně jí odpovídá skupina příznaků a symptomů, ale existují také atypické příklady ALS, které neodpovídají obvyklým klinickým průběhům a nevykazují všechny typické příznaky a symptomy typické u ALS.

Příčina nebo příčiny ALS zůstávají doposud neznámy, ale existuje několik nových vědeckých přístupů, které mohou být důležité při vývoji nových postupů léčby ALS. Jedna teorie ALS předpokládá, že existuje nadměrné působení (over-expressed) glutamatu jako důležitého neurotransmiteru (přenašeče nervových vzruchů?), který vede k poškození motorických neuronů a případně smrti. Existují léky, které snižují poškození způsobené nadbytkem glutamátu, které ovšem vedou pouze k 2-3 měsíčnímu prodloužení délky života. V současné době se zkoumají nové léky, které by mohli zpomalit vlivy glutamátu na motorické neurony.

Chronické bakteriální a virové infekce, které napadají mozek, byly nalezeny ve vysokém výskytu u pacientů s ALS, a to může hrát významnou roli při úmrtí nervových buněk. Například výzkumy v našem Institutu Molekulární Medicíny ukázali, že 85% pacientů s ALS (a 100%!!! veteránů z Války ze Zálivu s ALS) mají bakteriální infekce způsobené různými druhy Mykoplasem (viz další publikace na konci původního článku). Kromě toho, také další bakterie jako např. bakterie Lymské boreliózy , může hrát roli u některých pacientů. Tyto malé vnitrobuněčné baktérie mohou způsobit smrt nervových buněk zvýšením buněčné koncentrace ROS (reaktivních kyslíkových radikálů ), t.j. volných radikálů, které mohou poškodit nervové membránové lipidy, proteiny a DNA a vést tak k apoptóze nebo programové smrti buněk.

Studie na ALS ukázali, že hlavní poruchou u ALS je snížení a nebo změna u enzymu nazývaného superoxide dysmutase (SOD), který se podílí na redukci koncentrace ROS. Kromě toho, další studie ukázali u pacientů s ALS postupně probíhající úbytek antioxidačního obranného systému organismu .

Jsou vyvíjeny metody, jak léčit tyto nemoci a taky snížit tvorbu ROS podáváním antioxidantů a obnovováním poškozených membránových lipidů (Lipid Replacement Theray).

Kromě toho jsou u většiny pacientů s ALS nacházeny neurotrofické viry jako například Echo-7 enteroviry , které mohou způsobovat smrt infikovaných buněk.

Mimo neurotransmitérů a infekcí mohou rovněž nervy poškodit chemické toxiny a těžké kovy jako olovo, rtuť a hliník a přispět tak k nervové degeneraci. Přestože není ALS obecně považována za autoimunní onemocnění, několik studií prokázalo přítomnost protilátek proti membránovým komponentům motorických neutronů u pacientů s ALS. Tyto protilátky mohou poškodit nervové buňky obdobně jako u MS.


Alzheimerova choroba
Alzheimer’s Disease (AD)


Alzheimerova choroba, nejčastější případ demence, je skupina (collection) mozkových onemocnění, obvykle u starších lidí, která je charakterizována pomalou progresí ztráty funkce mozku, zejména pozorovatelná výpadky paměti, desorientací, zmateností , náladovostí (mood swings), změnami osobnosti, jazykovými problémy, jako například obtížné hledání správných slov pro předměty každodenní potřeby, ztráta zábran, ztráta motivace a paranoia. Prognóza a průběh AD nemoci se velmi liší a průběh nemoci může být od několika málo let až po více než 20 let. Během této doby, jsou nejdříve postiženy části mozku, které ovládají paměť a myšlení, následované dalšími změnami v mozku které nakonec vedou k smrti mozkových buněk.

AD je charakterizována zřetelnými neuropatologickými změnami v mozku. Mezi nejvíce pozorovatelné patří výskyt povlaků (plaques) a zámotků nervových vláken (tangles of neurofibrils) u mozkových nervů což postihuje synapse (místo spojení dvou neuronů) a komunikaci mezi nervovými buňkami.

U obou těchto struktur se vyskytuje ukládání změněných proteinů amyloidu (altered amyloid proteins) nazývaných Ab proteiny. Vědci v oddělení Imunologie v Institutu Molekulární Medicíny vyvíjejí nové imunologické metody bránící ukládání Ab proteinů a k zvýšení jejich odstraňování z nervových buněk, aby došlo k snížení výskytu nervům škodlivých struktur nebo zabránění jejich tvorby.

Ačkoliv není s určitostí známa příčina AD, tak utváření amyloidových povlaků (amyloid plaques) a zámotků nervových vláken (neurofiber tangles) může být způsobeno: genetikou a změnami ve struktuře Ab proteinů, neurotoxicitou způsobenou chemicky či jinou chemickou událostí, zánětlivými reakcemi, oxidačním stresem a nárůstem ROS, ztrátou trofických (vyživovacích) faktorů nervů jež jsou důležité ve fysiologii nervů a ztrátou přenosu mezi nervovými buňkami (loss of nerve cell transmission).

Léčby AD jsou obecně pouze utišující (palliative) a pouze zpomalují progresi nemoci. Jak je zmíněno výše, nové přístupy se v oddělení Imunologie v Institutu Molekulární medicíny zaměřili na zabraňování formace amyloidových povlaků (amyloid plaques) a zámotků nerovových vláken použitím unikátních molekulárních vakcín zaměřených proti určitým segmentům Ab proteinů. Tyto vakcíny jsou v současné době studovány u zvířecích modelů AD a jsou plánovány klinické testy, aby se ověřila jejich účinnost u pacientů s AD.


Roztroušená skleróza
Multiple Sclerosis (MS)


MS je onemocnění nervů CNS a může se objevit jak u mladých, tak i starších lidí. Nervy v různých částech mozku jsou obaleny ochrannou izolací tvořenou z proteinu myelinu a dalších proteinů zabudovaných do lipidového obalu (lipid sheat), takže elektrické impulsy, které způsobují nervový přenos, jsou chráněny. U MS způsobuje zánět a přítomnost autoimunních protilátek proti myelinu a dalším antigenům zhroucení ochranného štítu a ztrátu jeho ochranné schopnosti (demyelinace), vedoucí k snížení intenzity nebo ztrátě elektrických impulsů podél nervů. U pokročilých MS jsou nervové buňky poškozeny demyelinací a ukládáním povlaků (plaques) na nervových buňkách až do bodu, kdy nervová buňka odumře.

Příznaky a symptomy u MS zahrnují zrakové poruchy, slabost svalů, únavu, otupělost (numbness), problémy s koordinací pohybů a rovnováhy, třes (tremor), závratě (dizzines), ztrátu sluchu, ztrátu paměti, zhoršení úsudku (impairment in judgment), změny chování a bolest. Symptome mohou cyklicky kolísat nebo na počátku střídat fáze vzplanutí a ústupů a později se stát progresivní a degenerace postupuje rovnoměrným tempem zhoršování. MS může postihnout prakticky kterýkoliv myelinovaný nerv, senzorický nebo motorický neuron a to může způsobit širokou škálu příznaků a symptomů.

Jelikož je MS genetické a autoimunitní onemocnění, většina léčebných postupů je směřována na úlevu symptomů a některé se zaměřili na potlačení imunitní odpovědi vůči proteinům nervových buněk jako je základní protein myelinu (myelin basic protein). Kortikosteroidy, jako prednison jsou často používány, ale jejich nespecifický charakter může způsobit vedlejší efekty týkající se ztráty imunity. Jiné přístupy využívají interferony jako je například Interferon-b1, proteinové kurýry ( protein messengers ), které imunitní a jiné buňky používají ke komunikaci mezi sebou, ve snaze regulovat imunitní systém a předcházet útokům na proteiny nervových buněk jako je myelin.

Nedávný výzkum v Institutu Molekulární Medicíny i jinde ukázal, že některé z autoimunitních reakcí vůči proteinům nervových buněk mohou být způsobeny vnitrobuněčnými infekcemi. Až 50% pacientů s MS mohou být infikováni vnitrobuněčnými bakteriálními infekcemi způsobenými různými druhy mykoplasem . Další bakteriální infekce jako Borrelia burgdorfii (Lymská choroba), Chlamydia pneumonie, etc., mohou být rovněž zapojeny do některých případů MS. Taktéž viry mohou být zapojeny do MS, protože určité viry byly nalézány ve vysokém výskytu právě u pacientů s MS. Infekce mohou stimulovat imunologické reakce, a přítomnost zejména vnitrobuněčných bakteriálních infekcí v nervových buňkách může stimulovat autoimunitní reakce, když jsou tyto intracelulární bakterie uvolněny z nervových buněk a nesou na sobě antigeny těchto nervových buněk.

 

Autistická onemocnění
Autistic Spectrum Disorders (ASD)


Autističtí pacienti jsou malé děti a mladiství, kteří obecně trpí neschopností správně komunikovat, utvářet vztahy s ostatními a adekvátně reagovat na své okolí. Autističtí pacienti často vykazují opakující se pohyby (repetitive actions) a vytvářejí problematické fixace na specifické objekty, jsou často citliví na určité zvuky, chutě a pachy. Ne všichni autističtí pacienti sdílejí ty samé příznaky a symptomy, ale inklinují ke sdílení určitých sociálních komunikačních, motorických a senzorickéých problémů které ovlivňují jejich chování předpovídatelnými způsoby.

Autismus a související nemoci byly nedávno zařazeny do multidisciplinární kategorie (multidisorder category) nazvané ASD (Autistic Spectrum Disorders), která zahrnuje Autismus, poruchy soustředění (Attention Deficit Disorder - ADD), hyperaktivitu (Attention Deficit Hyperactivity Disorder - ADHD), Aspergerův syndrom (Asperger Syndrome) a další poruchy.

Obecně řečeno, autističtí pacienti mají poškození v sociální interakci, komunikaci a představivosti, o kterých se soudí, že vznikají kvůli abnormalitám ve funkci mozku nebo struktuře mozku a jsou považovány, a že mají genetický základ. Aktuální výskyt ASD činní cca 1 z 1000 dětí a v geneticky predisponovaných rodinách se toto onemocnění vyskytuje 100x více než u běžné populace.

U některých pacientů existuje také řada jiných méně specifických chronických příznaků a symptomů. Patří sem únava, bolesti hlavy, problémy se zažíváním a viděním, a příležitostné přerušované mírně zvýšené teploty a další příznaky a symptomy, které jsou obecně vyřazeny z diagnostiky ASD. Toto naznačuje, že podskupina ASD pacientů může trpět bakteriálními a virovými infekcemi. Existuje proto několik důvodů, včetně nenáhodného nebo sdruženého výskytu ASD někdy u bezprostředních členů rodiny nebo v určité lokalitě a dále přítomnost určitých příznaků a symptomů spojovaných s infekcí jako je cyklický průběh nemoci a v některých případech reakce na léčbu antibiotiky.

V Institutu Molekulární Medicíny jsme identifikovali systemické infekce, jako například ty způsobované různými druhy Mykoplasem, Chlamidií Pneumoniae a lidským Herpes Virem6 (HHV6) ve velké míře u pacientů s ASD a tyto infekce jsou pravěpodobně významné při určování strategií léčby pro mnohé pacienty s ASD. Tyto infekce mohou pronikat do CNS a jsou spojovány s dalšími neurologickými onemocněními. Kromě toho může hrát důležitou roli při ADS taky kontaminace těžkými kovy a vystavení chemickým látkám a znečištěnému životnímu prostředí.

Jelikož tyto infekce mohou způsobit neurologické příznaky a symptomy, mohou být důležité u ASD. Již dříve jsme zjistili, že u dětí mykoplasmou postižených veteránů z Války v Zálivu existuje 18x větší pravděpodobnost onemocnění Mykoplasmou fermentans, než u běžné populace a rovněž byla u těchto dětí nalezena vyšší míra ASD diagnóz. Navíc, vyšetření skupiny autistických pacientů z civilních rodin odhalilo vysoký výskyt mykoplazmických infekcí zahrnujících M. fermentans, M. pneumoniae and M. hominis a také koinfekce C. pneumoniae nebo HHV-6. To naznačuje, že chronické infekce jsou běžné u ASD pacientů a měly by být účinně léčeny.

(díky za překlad injenierovi a mmichalovi za korekci)

 

 

Já vím o 1 člověku s

Já vím o 1 člověku s chlamydiemi a  současně ALS a ověřuji druhého..Může být příčinou tento zánět chlamydiový, proč ne..Ale chybí důkazy- každý si to probere podle sebe- zdravý teorii nepřijme, chlamydik tomu věří, protože ví, jak   s ním chlamydie cvičí...

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Powered by Drupal - Modified by Danger4k