Vážení spolupostižení. Kdo z Vás má zkušenosti s pobíjením bolestí Tramalem retard? V rámci pokročilého zoufalství s fybriomyalgickými bolestmi jsem již dříve nasadil piluli. A děly se věci podivné. Bolesti kloubů, prostaty, svalů - a taky duše! - opadly (bohužel jen tak na 12 hodin). Přídavkem - bonusem k tomu bylo procitnutí z letargie, alespoň těch 12 hodin jsem byl i společensky - konverzačně funkční (dokonce jsem šel i do hypermarketu, ke kterým - krom sportovních potřeb a fotoaparátů (to je sebeukájení) cítím s rozvojem postižení patologickou averzi!  Začal jsem tomu říkat bobule štěstí. Je možné, že to má krom tlumení bolesti psychostimulační účinek? Připadal jsem si jako Robert De Niro v tom filmu, jak ti úplně ztuhlí lidé se začli po podání nějakého preparátu probouzet z paralýzy a začli pak úplně normálně fungovat. Pak se to ale horšilo, až zase zatuhli. Taky jsem byl s dětmi lyžovat, na to jsem si už tak nějak doživotně netroufal (sem jeszdil skoro závodně, na běžkách 9x Jizerskou padesátku, na kole jsem jezdil seriál SAC, pak UAC, triatlony, divokou vodu - sem byl u turistů do 10- místa.. ve VÉTÉZETKÁCH). A teď skoroinvalida. Jenže po odeznění Tramalu to bylo - no horší, tělo dostalo asi záhul ale o tom nevědělo. Jsem v pokušení řešit "krizovky" - táta hotovej a my máme jet na dovolenou, tak si táta zobne Tramal, vydrží to, pohoda smích, druhý den vozejk, skoro. Nebo v práci - přijede zahraniční vlastník, je třeba překypovat aktivitou, aby našince nevykopli. Tuším že to je cesta do pekla.

Povězte, kdo pocítil takové vedlejší psychologické účinky Tramalu Retard, Nebo jsem vopravdu pipi? A lze to brát - no řekněme - občas? Zavání to cestou do pekla, ale si ji alespoň užiji.  Váš Karel "feťáček"