Nevím jestli mám vůbec sílu ještě něco psát...Ale myslím si, že moje sdělení bude snad přínosné pro někoho, kdo má také trable (jestli to vůbec lze takhle nazvat).  Na přelomu roku 2008-9 jsem vlivem závratného pádu zpět do problémů (viz moje spisy dříve) nastoupil znovu na léčbu za pomoci Dr. Sedláčka. Schéma bylo Azi 3x250/týden, Mino 2x50 (100) a Entizol. Po poměrně dobrém počátečním záběru se stav ke konci 2009 ustálil a zlepšení pak bylo málo patrné. Po celý rok 2009 - jaro 2010 mi Dr. Sedláček dělal odběry. Ukazatele na začátku byly značně špatné (nemám kopie) Chl. Pneu IgG +++, IgA++, IgM +-, Ureoplazmata pozit. , podrážděné střevo, nález v moči, mírně zhoršené jaterní testy. Postupně při každém odběru (cca á 2 měsíce) se výsledky lepšily. Vlastní stav ale tak střídavě oblačno. Pořád při tom jsem schopen chodit do práce, ještě loni jakž takž žít plodným životem i s občasným - turistickým - sportem. Ke konci roku se to ale začalo nějak hatit. Nastoupily silné bolesti svalů a kloubů, především v bederní oblasti. Objevilo se mi po CT vyšetření sklerotické ložisko cca 4 cm na pánevní kosti...Pro jistou jsem si ještě v prosinci 09 pobil koleno. Startérem problémů je vždy naprosto jakékoliv podráždění  prostaty. Pak se mi po celém těle rozlije úplně destruktivní ochromující bolest a slabost. Úplně jako by mne to zmrazilo, začnu se pohybovat zpomaleně,  nemám vůli vůbec nic začít nebo dokončit, dostavuje se jakýsi stav netolerance až zuřivosti. Klouby bolí tak, že nelze vyjít do schodů…Ale již to bylo i lepší až velmi lepší. Protože se ale stav na jaře nějak zhatil, k Dr. Sedláčkovi jsem přestal chodit neb pan doktor odlendil do spojené Germánie, návštěva u Dr. Klubala až v červnu, jsa v docela zoufalém stavu vylepšeném ještě kripl kolenem a – to především - až agresivním nepřátelstvím mé manželky k mé léčbě a ke mně vůbec (k tomu se ještě dostanu, to je opravdu pikant majstrštych), usoudil jsem, že je třeba přiostřit šavle a nechal jsem si přidat – Rifampicin (Arficin). To je ATB, které jsem nikdy nebral, ty vodporní mikrobi snad na to u mne nemají rezistenci. I začaly se díti věci veliké. Stav se drasticky zhoršil. Stav až spavé únavy se vrátil, stav kloubů se posunul na hranici paralýzy, bojová morálka -100%. Tuto zostřenou léčbu jsem jel nepřetržitě 2x300 celý květen (+WP!). Reakce jednoznačně připisuji herxům, vyplavení toxinů do organizmu muselo být masivní. Postupně se to lepšilo, ke konci května už se dalo žít. V tomto „odpojeném“ módu jsem absolvoval několik rodinných oslav, kde jsem byl jak ve snu ucucávaje 2 piva celý den. Sranda se mnou jako vo pohřbu morčete…Pak jsem 2.6. odkráčel na operaci kolene, tak jsem jel jen WP bez rifa. Lékaři na klinice vidíce moje bedny léků řekli, že jsem hrdina.. (já přidávám smutný). Zajímavé je, že o problematice chalmydií a ureoplzmat i o Dr. Kubalovi dost věděli a sdělili mi, že mám teda opravdu velkej problém a že to není  žádná lehká věc a že jsou zvědavi, jak dopadnu (já taky). Rifa jsem vysadil asi tak na týden a hned se ulevilo!

21.6. jsem konečně došel na řadu u Dr. Klubala. I přes to, co jsem o něm slyšel musím s – velkým uznáním – říci, že mne šířkou pohledu atd. překvapil. Probrali jsme všechno od A do Z, popsal jsem mu vše až od pátého kolene příbuzných a také můj drtivý problém domácí. I na to reagoval docela zajímavě a já mu za to děkuji. Když si prošel celý postup léčení defakto od 2007, udělal rázný zásah a pozměnil celé schéma léčby. Do té doby jsem jel Minocyclin 2 x 50 (100), Azi 3x týdně 250, Entizol (na jaře jen 2 x 7 dní), ACC 2 x 600/den. A nyní jedu: 2 x 300 ARFICIN, 2 x 300 Dalacin, 3 x týdně 250 Azi, 2 x 600 ACC. (+ doplňky)

zajímavý postřeh je, že jsem se cíleně nameldoval na odběry, abychom měli 21.6. co probírat. Výsledky jsou nesmírně zajímavé: všechno včetně jaterek prakticky Ok nebo neg. Mírně podrážděné střevo (dlouhodobě). Vše OK, jedině Chl. Pneu. IgG  IF 1 : 16 +. Ureaplasma i Mycoplasma v moči neg.

Dá se říci že nasazením rifampicinu došlo k drastickému zlepšení vozků. Škoda, že to až úplně nekorespondovalo s fyzickým stavem. Ale změnou schématu léčby se stav ani zátěž nijak nezhoršily, naopak jako by svítalo mezi mračny. A to i přes drastický pres, který zažívám doma. Moje manželka se již od prvního dne postavila k mé léčbě značně negativně. Tak jak studuje různé blemcy „Léčení bez léků“, „Harmonizace čaker“…a já se naopak v bláhové naději krmím léky, se stav domácího dusna stále zhoršoval a zhoršuje. Otloukáno je mi o hlavu „psychosomatické léčení“ a psychika a jiná ika… Když jsem šustil po ránu se svou krabicí dobrot došlo až k agresivnímu „ jen si dej ty svoje prášky.. -  tak sem si je opravdu dal. Nikdo si nepředstaví ani ve snu při všech ústrcích, jak mne to drtí, beru to jako sobeckou zradu, Alespoň víme, kdo je kdo. Rodina byla pro mne vždycky moje nej, z této strany to bolí, moc.  To je tedy skutečná psychosomatická pomoc..Musel jsem již podruhé požádat o antidepresiva, protože jsem z toho dlouhodobě zoufalý, uzavřel jsem se do sebe, moc nemluvím, hlavně doma, jako bych měl na hrudi žulový kámen, nedostanu ze sebe  slovo. Strašně mně to mrzí. Aby nebylo toho dost, zažádala o rozvod a poštvala na mne právníka. Kvůli chlamydiím…Nepochybuji, že bude zase špiónovat tyto stránky, což dělá již od začátku ale doma o tom ani nehlesne. Nikomu nepřeji nic takového, to je jako druhá nemoc…

Nicméně, já myslím, že teď směřuji k lepším zítřkům, že se to posunuje k lepšímu. Po operaci jsem měl dost velký problém s bolestmi celého urotraktu, museli mne tam cévkovat (sem jim to říkal, že se to stane), protože to nefungovalo. Odešel jsem s dost palčivými bolestmi močáku a prostaty. Teď to postupně mizí. Uvidíme. Ale klouby kloubíčky - dobrý! Únavové stavy opadly, vyčistila se mi pleť.  No už stačí vyčistit stav duše a hurá!

K.