Diky Karle.Měl jsi pravdu , dnes přes noc se objevil problém s kyčlem,nic dramatickýho,ale vím o něm.....to asi není dobrý znamení. Byl jsem na očním,problémy spíš ustupují,neshledalinějaký masivní zánět a i já pociťuju,že se to lepší.
Prosím tě,zmiňuješ nějakého doktora Klubala zdáse,že je tedy v této oblasti nějak kovaný.Chtěl bych to někde zkonzultovat takhle zavčasu,nerad bych bych dojel na neznalost doktorů.Taky sem juknul trochu na weby venku-ten Rieter syndrom je tam vlastně popsanej jako věc ,která se nedá léčit ale mělo by to snad časem odeznít,u někoho napořád,někomu se to vrací...tak nevím.Já vím,že je to blbý,ale myslíš-protože se mi zdáš fakt kovanej - že bych mohl od tebe dostat nějaké info třeba i mimo toto fórum ? Já vím,že je to asi ode mně trošku drzý ale fakt by mi to docela bodlo.Nevím vlastně,co teď dělat,jestli to nechat nebo se někam obrátit-ale kam? Jakej obor? Co vlastně chtít atd.Dík

MUDr. Radek Klubal

Mezi Vodami 205, Praha 4, 14300
Tel.: +420 270 003 564, (62)
Fax: +420 225 152 036
E-mail: klubal@kluball.cz

Má ale hafo pacientů a rzhodně to není "na pokladnu" leč za úhardu. Dle mého názoru s jeho rozhledem, znalostmi, přístupem a odvahou jít do CAPů nikoho lepšího neseženeš.

Tak jsem tři týdny po přeléčení Doxy pro výše uvedené problémy, už jsem měl pocit poslední týden,že problémy s bolestí v podbříšku ,pálení atd.že zmizelo,že bych snad ....Dneska zase zpátky,do toho mě bolí lýtko,pálí oči,cejtim se zoufale.Takže malý plamínek naděje asi zhasl.Jenom dodávám,že zatím jsem měl jen stěry a ty byly negativní ale přsto Doxy nasazen na "přeléčení" .Takže teď budu muset asi zkusit kompletní otestování co se ve mně za potvory nachází.Jednu věc se chci ale zeptat do pléna,hlavně těch,co už jsou na protokolu : popisované stavy problémy při léčbě (ale ono bez léčby by to asi nebylo lepší) mě přivedly k myšlence jestli se vůbec dá fungovat v pracovním procesu ? Většina z vás dokáže dál pracovat nebo mám očekávat nějaký kolapsy a v podstatě dlouhodobou nemocenskou ??? Nevím vlastně ,na co se připravit.Díky předem za nějaké komentáře

dekuju ti za komentář,pravda je,že šanci na nějaké pracovní úlevy nemám,buď 100% nebo asi nic ,dost frustrující...ale být bez práce třeba rok a půl tak to nevím...to taky asi nemůžu.Ta délka léčby mě děsí ,zvlášť když dost často vidím,že vyléčení je krajně nejisté.Já vím,že bez léčby je to tutově na nic,takhle aspoň nějaká šance asi je.Ale kdy vlastně léčba končí ?U některých vidím,že je to mnoho let a stále pokračují,vlastně nevím,jestli by se mělo končit  podle pocitů - zlepšení nebo kontrolních vyšetření na přítomnost těch potvor?Proč třeba někdo jede třetí čtvrtý rok ?

Díky za zajímavý postřehy. Když to tak vše sumarizuju,tak se mi zdá,že smysl to má ale asi jen určitou dobu a pokud nepřijde zlepšení jak psal jardak,tak pak se mi to zdá už jako trápení. Nevím,jeslti když někdo přeruší třeba po třech letech,jestli se potom prudce zhorší-pak by pokračování mělo opodstatnění - nebo jestli zůstane v daném stavu. Sorry,tak nějak nahlas spekuluju,protože samozřejmě jako většina lidí jsem o tomto problému doteď téměř nic nevěděl a vůbec si nedokázal představit léčbu antibiotiky v řádu let.......A hlavně dneska můžu mít chuť do toho vlítnout,ale co za měsíc,dva pět? Co když to nezvládnu a všechno přijde vniveč? Je to otřesné dilema...

Jasně,to má logiku,na druhou straru kde je teda nějaká hranice? Ja bych ji viděl někde u toho roku ,ale brát takovyhle pecky třeba 5-7 let,to už si teda fakt nedokážu představit,to se mi zda,že se snad pak tělo už nemůže nikdy zregenerovat.Nemáte třeba někdo,kdo už se tady pohybujete delší dobu,info,jestli vyléčení (doufám teda,že je jich více) k tomu dospěli spíš za kratší dobu (kolem roku) nebo spíš po mnoha letech ? Já pořád nevím,jak vlastně najednou třeba po 4 letech řeknu,ok,jsem v pohodě? Podle krevních výsledků nebo vlastních pocitů?Chtěl bych fakt zkusit se toho zbavit,ale informací je zoufale málo a tohle nelze praktikovat stylem pokusu,když mluvíme o letech léčby.Fakt nevím.Bylo tady dost případů,kteří touto cestou došli ke zdárnému konci ? Vím,že se pořád ptám,ale přeci jenom to pořád vídím,jako skoro osudové rozhodnutí...

Dík. Vyléčení znamená,že sami řekli-dost,cejtím se dobře ,končím? Nebo podle výsledků?To je to ,co pořád nevím,kdy event.stopnout léčbu.Co když  člověk začneza tři měsíce uvidí slušný zlepšení a  řekne si "cejtím se líp,končím" . Pak jsou podle mě dvě varianty-předčasný ukončení mající za následek další problém nebo naopak správnej okamžik pro skončení zatěžování těla i když výsledky tomu třeba neodpovídaj.Tohle bych si chěl strašně vyjasnit. Kdy teda vlastně ti vyléčení najdou ten okamžik a řeknou - končím? A kdy naopak už by si člověk měl řict,je to "X"let a asi už to nikam nepovede....

Tak  mě zajímaly zkušenosti a názory lidí,kteří už tím prošli nebo procházejí.Když do toho vstupovali,tak si alespoň částečně museli udělat jasno,podle čeho se mají řídit co se týče ukončení léčby.Ale asi tedy podle pocitů,ne? Na druhou stranu to znamená riziko předčasného ukončení.V tomhle tápu,to se přiznám.Pochopil jsem,že jsou i tací,kteří ukončí ale zase začnou,tudíž nastala asi nějaká chyba,ne?